Blog: Pyro Pyroman

Nasranej

** 16:49 Tak si tak v pohodě končim v práci a zjistim, že mam povolenou kliku na kole. Volam servisáka (bratra), aby dojel s tím klíčem a že to dotáhnu a pohodka. Dotáhnul jsem, pokecali jsme a pak jel k nám na oběd a já v závěsu na kole.

Pohodička celou cestu domů, až na poslední vcelku rychlej úsek, kde se přede mě nasral jinej cyklista a jenom zdržoval, ale tak já už jsem neměl kam spěchat. No a v jedný z posledních zatáček jsme se míjeli s dalšíma cyklistama, který sice jeli u čáry, ale furt ve svým pruhu a za sebou, takže by se bejvalo nic nestalo, kdyby kokot přede mnou nedostal nějakej stres a nezmatkoval. Uhnul prudce do strany a zabrzdil na fleku, takže jsem neměl šanci se mu vyhnout ani nic, tak jsem to o něj decentně opřel.

Mam odřenou dlaň, koleno, předloktí a bolí mě docela dost zápěstí asi jak jsem na něj dopadl. Uvidíme, jak to bude vypadat ráno a když s tím nehnu, tak opět marodka.

Fakt jak je venku horko, tak lidi jednaj jak dementi. Přednosti neznaj, do křižovatek se naserou, nesvítí, neblikaj do směru, kam se chystaj a podobně. Prostě léto je katastrofální období pro líheň, těhle zmrdů, co jenom škodí.

Velkej dík za starostlivost a za zeptání, jestli jsem v pohodě těm dvoum protijedoucím chlapům. Dneska už se tyhle věci totiž moc nenosej a lhostejnost vládne světem.

Doktorka

** 20:36 Tak jsem dneska šel na kontrolu k doktorce. Čekal jsem, že to bude daleko horší, ale nakonec je to lepší, než u mojí doktorky. Nečeká se tam půl hodiny, než člověk přijde na řadu, ale běhalo to hezky po pěti minutách a byl jsem vcelku rychle na řadě. Když už na mě přišla řada, tak pohodka, dal jsem neschopenku s tím, že jdu od mojí doktorky a že to chci nechat do pátku a že pak už chci do práce.

Mrkla do krku a prohlásila, že je vidět, že antibiotika zabraly a že teda do pátku a pak můžu. Tak jsem dostal zelenou a můžu hezky v pondělí táhnout do háku. Už se neskutečně těšim, až zas budu mezi lidma, protože doma je to fakt těžce na palici. Ono jak je člověk starší a už ho nebavěj takový ty píčoviny, co baví dělat na kompu pubertální děcka, tak se neskutečně nudí.

To mi připomíná, že bych dneska zase mohl na kolo a nalítat nějakej ten kilák. Stejně si mě nikdo nevšímá. Nikdo nepíše, nevolá, nikdo nic nechce a tak jsem vlastně k dispozici úplně zbytečně. No co se dá dělat. To mi ještě připomíná, že bych si měl nabít světlo na kolo, abych byl viděn, protože vidět vidím dobře i bez světla, ale tak bezpečnost především.

Ono je to ve finále stejně jedno, když vás někdo smete, ale tak člověk má lepší pocit, že pro svou bezpečnost aspoň něco udělal. Navíc poslední dobou si všímam, že lidi svítí i na místech, kde by nemuseli, ale jsou už hezky z dálky vidět a díky tomu je snadný se jim vyhnout a to i na cyklostezce, kde se předpokládá, že pojede po pravý straně nebo v pruhu určeným pro cyklisty. Díky za to, že se lidi naučili bejt vůči sobě trošku ohleduplnější.

Zároveň bych ale rád řekl, že jsou i takový, co lítaj v noci na kole a nesvítí vůbec, oni totiž vidí a ostatní je vidět nemusí, že?! Demence fakt. Posledně jsem letěl z nějakýho kopce a měl jsem slušně našlápnuto a až na poslední chvíli jsem si všiml, že proti mě jede cyklista. Žádnej reflexní prvek a ještě jel vlevo, kde neměl logicky co dělat. Zastavil jsem a vypíčoval jsem ho jak malýho smrada. Srazit se s ním, tak by jsme oba přišli k pěkně hnusnýmu úrazu a při mých 116 kg nejsem žádnej drobeček, takže ta srážka cca ve 45 km/h by dopadla kurevsky špatně. Měl by pocit, že ho smetla lokomotiva a pokud by se lokomotiva zvedla, tak by ho dojebala k smrti. Nesnášim tyhle kretény a jestli maj potřebu nesvítit, tak ať táhnou někam do lesa nebo na pořádně osvětlený cyklostezky, kde si jich na sto metrech aspoň všimnu, když se mihnou pod lampou.

No a to je pro dnešek zase všechno.

Noční projížďka

** 02:39 Tak mě to doma zas nudilo víc, než je zdrávo a tak jsem se rozhodl, že se seberu a pojedu se projet na kole. Ano, mam antibiotika a sotva zaléčenou angínu, ale já už musel, to se nedá nic dělat. Já už nevěděl, co od blbosti.

Projíždim se tak v klidu a najednou v dálce vidim reflexní modrej pruh a říkam si, že tam kempí policajti. Pohodka, nic jsem neprovedl a jedu dál a nevšímam si jich, ale najednou slyšim, jak jede auto, tak se jen tak otočim přes rameno a oni za mnou, tak jsem si přibrzdil a už mě hnali ke straně a že ať zastavim. Říkam si jasně proč ne, taham občanku a podávam mu jí bez sebemenších problémů, protože vim, jak to chodí. Kouká na ní, kouká na mě a první otázka, co z něj vypadla byla, co dělam venku na kole takhle v noci, tak mu říkam, že jsem se doma nudil a tak jsem šel jezdit. Koukal na mě divně a pak mě vyzval, abych otočil kolo kolama hore, aby se mohl podívat na výrobní číslo rámu.

Opsal, prolustroval a s přáním klidné noci mi podával občanku. Popřál jsem jim klidnou směnu a pokračoval jsem v projížďce.

No a teď si kempim u kompu s horkým ovocným čajem a tluču vám sem svůj zážitek při noční jízdě na kole.

Úvaha na entou odmocnina z ničeho

** 02:22 Poslední dobou mam nějak moc času na přemejšlení o sobě a o svých věcech.

Děje se kolem mě moc věcí, co se nedějou jen tak. Někdy mi lehce naznačí směr a někdy mě zas pořádně strčí do směru, kde nechci bejt a nutí mě to dělat rychlý a nenávratný kroky tam, kde mam chvíli na rozmyšlenou. Tyhle kroky nikdy nedopadaj dobře, ale jak kdysi už někdo prohlásil, tak na všem špatném je něco dobrýho a naopak. Dopadá to tak, že pálim mosty a vytváří se cesty nový a kolikrát lepší, takže nevim, jestli se mi to úplně nelíbí nebo líbí, ale musí to bejt, aby člověk nestál na jednom místě a nebořil se stále hloubš do sraček.

No a problém toho všeho je to, že zas nastalo tohle rozhodovací období. Né, že by muselo, ale tak nějak to cejtim v kostech, že bych měl něco někam, protože proto.

Je to strašně špatně popsatelný, ale je to takový to nutkání se sebrat a něco dělat, někam jít, někoho potkat, někoho ztratit, někoho pohladit a zas naopak někoho praštit. Prostě uzavřít některý starý věci, aby se mohlo pokračovat ve věcech nových s klidem a pohodou.

Napadá mě: "navždy ......." ; navždy? co navždy?

Navždy spolu, s láskou tvůj chorej mozek!

Mazec 2

** 18:07 Tak jsem tu zase s rychlým informačním výstřikem do tmy. Ve čtvrtek ráno jsem se vzbudil a knedlík v krku, říkal jsem si dobrý, to se do večera spraví nedávno jsem to měl taky a povolilo to. Hovno nějaký, večer už jsem nemohl polknout a tak jsem alarmoval otce, aby mi někde něco koupil v lékárně, abych vydržel do pondělí vůbec naživu. Přinesl neo-angin, super věc, první den nic moc poznat, ale druhej už to bylo lepší, pátek večer jsem si zažil po dlouhý době zimnici, kdy jsem se fakt potil jak pičus a byla mi zkurvená zima, že jsem se v létě zavrtal s chutí do peřiny.

Probudil jsem v sobotu ráno a docela jsem mohl polykat, tak jsem to nechal ještě v klidu a nepodnikal jsem nic velkýho a poctivě jsem cumlal neo-angin jak zběsilej, dál jsem si samozřejmě okamžitě namíchal šumák vitamin C a hned jsem do toho jebnul dva centrumy mulťáky a aby toho nebylo málo, tak jsem si ještě udělal zázvorovej čajík, večer zas zimnice jak děda mráz, klepavka, studenej pot a šup pod deku.

Neděle, dnešek, probudil jsem se a byl jsem jak rybka. Ano, ještě cejtim v krku bolest a podobně, ale jinak je mi docela fajn a tak jsem vyrazil na chvíli na kolo a pak jsem si ještě slunil ty svoje pojebaný záda, aby sluníčko vytáhlo ty humusy od pocení a tak.

Pak jsem si jel pro cíga a než jsem si stačil uvědomit, že mam vlastně hlad, tak jsem si vlezl na váhu kolik, že to vlastně vážim, protože jsem na to poslední dobou celkem kašlal. Navážil jsem neuvěřitelných 116,3 kg, což je 27,2 kg zhubnutých za rok a kousek jen dodržováním pravidelný stravy a pohybem. Jo, jezdim na kole denně 10 km a chodim po place a taham bedny s masem a podobně, ale pro mě nic moc práce, když jsem takovej hromotluk. Stačí jen dodržovat pravidelný jídlo, žeru si co chci a kolik mam zrovna chuť - nemusim doufam vysvětlovat, že celej nanukáč nebo 5 kornoutů není nic zdravýho ani nutričně důležitýho pro tělo.

Je fakt, že jsem hodně vynechal pivo. Ne, že bych si vůbec nedal, ale tak jednou do tejdne 3 kousky na lepší spaní není nic moc, co by mi ublížilo, ale je vidět, že to tím pivem bylo. Hromada cukru a hovno po tem, jak říká kámoš. Na to si ale každej musí přijít sám.

No takže ráno doktorka, antibiotika a za tejden snad zas do háku tvořit hodnoty. Čus.

Totální nezájem

** 20:55 Poslední dobou je všechno takový nějaký divný. Lidi, co jsem se s nima normálně bavil se nějak zbláznili a vůbec se neozývají. Chápu, že nemá každej furt čas, náladu a podobně, ale jako napsat aspoň posraný čau nebo si udělat 5 minut času by mohli. Člověk neví, jestli něco neprovedl nebo jestli nebyl moc upřímnej a podobně a jestli se jejich megaega třeba neurazily.

No a takhle se to táhne prostě už několik tejdnů; skoro měsíců. Něco se děje a každej jde stranou a já si pak přijdu tak nějak sám a odstrčenej a když to dotyčnýmu řeknu, tak se cejtí dotčenej a vlastně to bere jako, že po něm chci kdo ví co a kdo ví kolik jeho osobního času.

No budu to dělat podobně, naschvál, prostě už nebudu ničí pejsek a nebudu docházet ani se ozývat na zavolání. Já se můžu roztrhat, abych lidem vyhověl a oni nemůžou? Tak jo, tak začnem psychologii, nebudu si jich všímat a až budou mít stejnej pocit, že na ně seru, tak se jich zeptám jaký to je. Docela by mě zajímalo, jak se ten dotyčnej bude cejtit a jaký to pro něj bude.

  • Ano, jsem provokatér - rád lidi prudim a dělam jim naschvály a někdy docela hnusný
  • Ano, jsem hovado - chovam se k lidem nehezky, neberu si servítky a totálně si nevidim do huby
  • Ano, jsem hyena - parazituju na lidech dokud mi mají co dát a pak je nechám válet se ve sračkách a z dálky se jim směju
  • Ano, jsem odpad - jsem všude, nikomu se nelíbím, ale stejně s tím nikdo nic neudělá
  • Ano, jsem naděje - jsem přesně to, co lidi potřebují a když to mají, tak jsou šťastní, protože se mají o co opřít
  • Ano, jsem beznaděj - jsem přesně ten stav, kdy lidi upadaj v deprese a myslí na sebevraždu nebo nějakej tichej tmavej kout
  • Ano, jsem anděl - jsem přesně to, v co lidi věří, doufají, obrací se na to v případě nouze a čekají pomoc
  • Ano, jsem ďábel - jsem přesně to, co lidi nechtějí, čeho se bojí..
  • Ano, jsem "milionář" - jsem člověk, co není lakomej a pro lidi by se rozdal
  • Ano, jsem chudák - beru všechno od všech a neptám se, jestli jim to bude chybět
  • Ano, jsem světlo - jsem něco, díky čemu lidi vidí a vnímají svoje okolí, jsem poslední bod záchrany (na konci tunelu)
  • Ano, jsem tma - jsem něco, co halí všechny ty strašné činy, zlý lidi a nebo poskytuju útočiště pro plaché jedince

Jsem všechno a nic. Co dělat mám víc? Proč mi nikdo nerozumí? Proč nikoho nezajímá jak mi je? Proč mi nikdo nechce pomoci?

WTF a pracovní stresy

** 15:38 Tak dneska jsou nějaký erupce na slunci nebo co. Dneska mam svátek a já na to úplně zapomněl. Dobrý jako, netrvám nějak na tom, aby mi lidi přáli a tak podobně, ale že já sám jsem na to zapomněl, to je fakt úlet.

V práci to probíhalo tak nějak normálně do doby, než jsem zjistil, že nám zas jeden dodavatel nedojede včas a tak budem ve stresu rozhazovat zboží na místo během expedice. Fakt jako radost, ale co mě dostalo je to, že ukrajinci nám nechali dvě palety se zbožím úplně bokem a něobtěžovali se nám to říct, takže jsme to nevěděli a museli jsme to na poslední chvíli v tom největším bordelu rozhazovat. Fakt super, stresnul jsem se, rozhazuju si a najednou zjistim, že klec už není na místě a budu jí muset najít na placu a dohodit zboží, což by nebyl problém, kdyby zrovna nedojeli řidiči s prázdnýma klecema a neudělali nám tam blokádu jak hovado. Prostě dokonalý, když máš na zemi bedny se zbožím, musíš hledat klece a do toho je tam hromada prázdných klecí, ať žije chaos. Nasranej jsem prostě šel a rozkopl jsem červený bedny tak, že letěly cirka 10 metrů daleko, ale tak co má člověk dělat, když chce projít a není kudy. Prostě si udělá cestu a projde, ne? No tak jsem tak udělal, ale pak mě to docela zamrzelo, protože jsem zbytečně přidělal práci holkám, který ty bedny skládaly. Stane se no.

Někdy mam prostě sto chutí se sebrat, zahodit bednu a jít do hajzlu, protože takhle to kurva nemůže bejt furt.

Pocit trapnosti

** 14:24 O tomhle víkendu probíhají samozřejmě různý akce. Například se zrovna odehrává výstava motýlů ve Varech a Fr. Lázních a další akce je nějaká SOS(ka) nebo co, o který nevim vůbec nic. No ale problém je to, že osůbka mě blízká tam jede a dobře se baví a já dostanu jen info o tom, že tam jedou. Dneska se mě bratr zeptal, jestli jedu s nima a fakt jsem se cejtil dost trapně, když jsem mu musel říct, že nejedu nikam, protože mě nikdo nikam nezval. To, že mi někdo řekne, že někam jede neznamená pozvánku a vtírat se fakt nebudu. Nebylo by od věci se občas zeptat, jestli náhodou nechci jet s nima, že by to mohlo bejt fajn nebo tak něco. Uvítal bych to.

Zvanej jsem ale nebyl, tak hold sednu na kolo a najdu si svůj program, protože co se týče pocitový stránky, tak mi fakt není moc dobře z toho, co se děje. Mám neustále pocit, že já tu jsem pro všechny, ale se mnou vlastně nepočítá vůbec nikdo. Jo, asi to bude tím, že nejsem součástí ničeho, tak proč by se mnou mělo vlastně bejt počítáno, že?!

Pozastavení 2

** 16:30 Dneska je ten den, kdy už to nejde prostě nosit v palici a je třeba to na vás vyblejt. V práci to stojí furt za hovno a neustále se tam něco děje, ale je to furt skoro to samý. Lidi nechodí, zaspávaj, berou nám ukrajince a tak se dřeme sami, protože prej na podniku maj pocit, že je zbytečný platit dělníky. No ale nám lowe nepřidaj dementi, protože vedoucí prohlásil, že když to tam vidí, tak si nebude přece plácat hubu.

Chystá se ale další velká akce. Řidiči odchází a další se k nám nechystaj. No a skladníci toho taky už maj dost a nechtěj bejt otrokama něčí debility a tak se chystáme na hromadnej odchod někam do piče, aby měli o čem přemejšlet, ale čekáme, až nám seberou ukrajince, aby to mělo ten správnej efekt a aby najednou byli totálně v prdeli a mělo to drastickej dopad, aby to pocejtili až na vedení na podniku a konečně se chytli za rypák.

K tomu se váže další věc, co bude hodně mazecká. Chystáme se sepsat výpovědi stylem, kde popíšem dost podrobně, kvůli čemu dáváme výpověď a že nechcem dělat pod neschopným vedoucím, co si myslí, že doklepe 3 roky do důchodu v klidu a v pohodě. Nedoklepe prostě, bude mít peklo a ne malý.

No a pak je tu ta píčovina, co padá z nebe. Ano, je to déšť. Chvílema je příjemnej a nevadí mi, ale když proprší celej zasranej den, tak to už není nic pro mě a sere mě to tak moc, že mam sto chutí zůstat doma a nikam nejít. Jde o to, že jak zmoknu a nemam se do čeho převlíct, tak nastydnu a dám si marodku a to se mi teď moc nehodí. Ty vedra taky nejsou moc dobrý, ale mě osobně nevadí, spíš mě sere dusno před bouřkou a pak je zas pohodka. Navíc miluju bouřky a když to lítá rána za ránou, tak jsem nejvíc spokojenej a těším se na další zahřmění.

No taky jsme tu měli víkend, kterej proběhl hodně moc na klid a já jsem byl po delší době hodně spokojenej s celým průběhem.

Jediný, co mě teda sere až moc, je to, jak se neustále mění počasí, tak nemůžu spát. Prostě jsem vnímavější na změny tlaku a nedělá mi to dobře na můj navyklej rytmus. Bejvam nasranej, deprimovanej, protivnej, agresivní a pak se to odráží všude a nejvíc v práci, kde si už dávno nenechávam srát na hlavu a teď už vůbec ne. Lidi jsou tam dost dlouho na to, aby si poradili sami a nemuseli mě neustále s něčím rušit a otravovat a když to zkusí, tak je hned na hulváta posílám do hajzlu a vůbec si neberu servítky. Prostě a jednoduše na plnou hubu a pěkně od plic jim to vpálim do huby a absolutně mě nezajímá, co si o tom myslí v těch svých malých mozečcích na nose kundu před lobotomií. Vždycky stojí, jak opařený a lapaj po dechu a rychle hledaj slova, ale to už je posílam do píči a kolikrát ještě hloubš. Prostě nenávidim kolem sebe jednoduchý, hloupý a líný lidi.

Povíkendový zhodnocení

** 01:20 Víkend komentovat nebudu, protože je vám do toho hovno, ale co bylo před ním, to rád okomentuju, protože je o čem mluvit.

V pátek jsem přišel normálně do práce, jak se sluší a patří, protože jsem vypustil středu. Tak jsem zaspal no a co. Byl z toho docela nepříjemnej rozhovor s vedoucím, ale tak víte všichni, jak to je. Poslechl jsem si pět minut keců a nesmyslných hovadin a měl jsem to na párku, jako vždycky.

Co ale nebylo vůbec v pohodě byl pátek. Člověk si tak maluje, jak se bude flákat, za pár hodin hotovo a pak se vykempit na rampě a Tahiti na sluníčku, aby taky člověk chytil nějakou tu barvu přecééé. No opak byl pravdou, nepřišli 3 skladníci a tak jsem si všechno musel dělat sám. Nandej si na váhu, zapiš si váhu, sundej si z váhy, orazítkuj, podepiš hromadu papírů a pak si to ty debílku ještě rozházej, protože očividně máš málo práce. No jasně, že jsem to zvládnul, nejsem žádný líný hovado, co si neumí zorganizovat práci a hnout prdelí. Sice je pravda, že jsem se musel otáčet, ale tak ono mi to nijak neuškodilo a navíc, když jsem nasranej, tak dělam za 3 a ještě mě to nějakým zvrhlým způsobem uspokojuje. Ale opalovačka na rampě je lepší, protože pak se mě každej ptá, že kde jsem vzal opálení, když jsem skladník. Odpovídám, že na rampě, jako všechno ostatní.

No a jak jsem byl rozjetej, tak jsem si dal ještě přesčásek, aby na mě nikdo nemohl pyskovat kvůli tý středě. Pohodka, vyřízenej jak debil jsem táhl domů a tam jsem padnul na hubu, ani kafe nepomohlo a že si dělam jedno kafe pro 3 (slony) je o mě dost dobře známý. Víkend byl fakt kurevsky odpočinkovej a nedělal jsem skoro nic. To je z víkendu všechno.

Co je ale zajímavý, tak nedávno soused říkal, že se tady vykrádaj sklepy a byli tady i cajti a dneska zas a dokonce i se psem aj kriminálka se tu courala, tak jsem si tak říkal, že asi znovu nebo co a že se zas ztratilo něco hrozně cennýho, jako třeba kompoty, marmelády a další hrozně důležitý věci. Dělam si prdel, kradou se kola a další věci, co jsou teď na sezonu v kurzu. Minulej víkend si tak v noci stojim na balkoně, relaxuju, kouřim a popíjim svůj oblíbenej drink whisky s colou a celou dobu se tu potloukala taková divná sebranka lidí, že jsem si říkal, kdy se tu co ztratí a ejhle ono je to tady.

Dneska v noci, protože neposloucham hudbu, ale dělam nějakou administrativu pro firmu, tak nad tím sedím ještě teď a najednou slyším nějaký kroky. Nějaká skupinka lidí tady našlapuje potichoučku a myslí si, že v tom totálním tichu nejsou vůbec slyšet. Kurva jste hluční jak sloni v porcelánu a ještě k tomu na sebe tak nenápadně potichu pohvízdávaj a posykávaj a myslí si, že o nich nikdo neví. Demence na pochodu a jak mě naserou, tak beru pálku do vaku a půjdu se projít na sousedskou hlídku, abych se podíval, co že to tu ten xindl pohledává. Mám dokonce sto chutí zavolat policajty, aby si tu udělali hlídku, ale když já s nima tak nerad mluvim, protože oni se ke mě vždycky chovaj, jako bych to něco udělal já a při mým vzhledu a díky mojí minulosti dostanu lustrát spíš já, než nějaký koště, co tu leze kolem baráků a hledá, co kde ukrást.

Konec.

Cyklovýplach hlavy

** 21:45 Dneska toho bylo i na mojí dost odolno psychiku nějak moc a z nervu jsem na kole našlapal 43,7 km. Docela dobře jsem se vyvětral, ale teď jsem totálně utahanej a po tom, co si dám ještě jedno cígo, tak zalehnu a umřu.

Pokračování ve vážení proběhlo taky dle očekávání a jsem nyní na 119,7 kg

Výron z palice

** 02:16 Tak jsem tu zas a zas si jdu pobrečet. Poslední dobou je všechno nějak debilně. Nic nevychází, všechno je špatně, všichni nic nedělaj a podobně. Jsem z toho nějakej na divoko, protože se nedá dělat to, co je potřeba a ještě k tomu všemu když už teda nikdo neprudí s píčovinama, tak zas někdo hází klacky pod nohy. Psychicky je to ještě horší, to má člověk pocit, že by mu prask ocas ve švu a k tomu na čele naskočila žíla o síle námořnickýho lana. Je to divný, nějak mam potřebu z toho všeho utéct někam do lesa a sednout si někam na skálu, popít čajík, pokouřit a relaxovat. Vyjebat se na to...

Pátek

** 13:29 Dneska to opět všechno stálo fakt za to. Probudil jsem se na první budík a byl jsem odpočinutej a v pohodě. Druhej budík byl o poznání nepříjemnější a myslel jsem, že jsem se snad zlomil v zádech nebo jsem spal zatočenej do spirály. No ale tak co, lehnul jsem si na záda s tím, že se teda narovnam a budu za chvilku OK. Omyl, byl jsem sice probranej, ale ne srovnanej.

Vyrazil jsem do práce a doufal, že to bude všechno tak nějak volnější, když je ten poslední den v tejdnu. Další omyl, všichni se nasrali se zbožím skoro najednou a to fakt nejde kočírovat 3 rampy najednou a vážit a počítat a organizovat všechen ten bordel. Tak jsem si určil priority a začal jako správnej vedoucí rozdávat úlohy a určovat co jak bude atp.. Všechno se najednou zdálo krásnější a jednodušší, ale to by mi do toho nesměla zasahovat únava. Nevim proč, ale zapomněl jsem si doma vzít kafe, tak jsem to vyřešil energeťákem, ale nebylo to nic moc platný. Za hodinu a kousek jsem zas zíval jak dement.

Všechno se tak nějak táhlo a já jsem se jenom modlil, aby už byl konec směny. No nedalo mi to a tak jsem se sebral místo ve 12 v 10 a šel jsem prostě domů. Ty dvě hodinky si kdykoliv nadělam a nemam s tím žádnej problém, hlavně, že jsem doma dřív a nemusim tam s tou pakáží bejt a poslouchat ty jejich debilní kecy.

Cestou domů jsem se zastavil v krámu pro lahev whisky a cigára. Dobře jsem udělal, dneska se vypláchnu jak dlouho ne. Dorazil jsem domů, dal jsem si kafe, cígo a začal relaxovat, ale najednou jsem si uvědomil, že musim udělat ještě nějaký věci, tak šla lahev stranou a prostě musí počkat na večer. To se nedá prostě svítit, jsem ještě z generace, kdy ctíme zásadu: "napřed práce, potom zábava". Takže teď čekam, až se budu moct věnovat tomu důležitýmu a pak to začne.

Nepočítám vzhledem k okolnostem s tím, že bych dneska měl mít nějakej jinej program, tak se prostě budu věnovat tomu, co jsem dlouho zanedbával. Až dorazim zpět domů, tak si asi poklidim pokoj, aby se mi tu lépe dělal bordel a nebo taky ne, protože stejně jak ctím pracovitost, tak ctím i humorná pravidla o volném čase. Co jsi měl udělat včera nech na zítra a máš dva dny volna.

No a to je z dnešních mouder a pozastavení nad nudným životem asi všechno. Měl jsem připravený nějaký psaní, ale ještě si to nechám projít hlavou, protože jak je známo: "Ráno moudřejší večera"

Week end & rozbitý pondělí

** 22:44 Tak je tu zase začátek tejdne a já jsem fakt rozbitej na sračky. Celej víkend tak nějak probíhal v pohodě. Pátek jsme si sedli venku asi na dvě hodinky a docela dost příjemně jsme si pokecali, sobota byla ve znamení vyčkávání, co se vyplatilo. Smažil, vařil nebo pekl jsem pstruha na másle s bylinkama a americký brambory. Povečeřeli jsme a pak jsme se věnovali odpočinku u televize. Pak jsme šli na cígo a po cígu ..... a tak dále, co vám budu povídat. Odcházel jsem něco kolem půl jedenáctý a pak jsem ještě čuměl do kompa a něco dělal, ani vlasně nevim co. Neděle byla ve znamení spánku, nic nedělání a přípravy na pracovní tejden, protože mě nebyla nikde potřeba.

V nedělní večer byla klasika ve formě hraní kamčáků a takovýho toho předspánkovýho klidu a zevlení. Lehnul jsem si kolem devátý večer, což dělam úplně klasicky, když vstávam v půl třetí ráno do práce. Normálně jsem vyspinkanej tak nějak do funkčna, ale tentokráte mi to vůbec nevyšlo a čuměl jsem do stropu jak debil. Když už jsem se uprdelil a vypadalo to, že bych konečně usnul, tak zase nic. Zavřený oči, myšlenky odsunutý do pozadí, abych mohl usnout a bylo mi to stejně hovno platný a nezabral jsem. Počápnul jsem telefon a začal jsem si prohlížet instagram a fuckbook, pak jsem si z nudy dal pár her solitairu a pak už bylo půl druhý ráno a mě se stále nechtělo spát. Zvednul jsem se z postele nasranej s uvědoměním, jak bude celej den vypadat a šel jsem si udělat pořádnej anglickej čaj s domácím medem a citronem.

Pohodka, pochutnal jsem si a pak už jsem se musel chystat do práce, tak jsem se oblíkl a pomaličku jsem vyrazil. Do báglu jsem si pro jistotu přibalil kofeinový tablety kdyby náhodou a nakonec nebyly ani potřeba, protože kolega, co byl normálně na naší směně, ale jak se vrátil na druhou, tak byl dneska na naší kvůli nějakým úřadům nebo co a tak byla sranda, bylo furt o čem kecat a tak se mi nechtělo spát. Později na mě samozřejmě krizovka dolehla, tak jsem si šel na pumpec pro shocka a byl jsem mile překvapenej, jak je ten novej bílej shock dobrej. Kdyby neobsahoval tolik cukru, tak bych to mohl lemtat po litrech a pokud se nepletu, tak ho v bezcukrový verzi nedělaj. No každopádně shock mě probral asi tak na 3 hodinky a pak jsem zas padal na hubu. Už jsem to prostě nedal a musel jsem si jít lehnout. Nařídil jsem si budíka, abych za dvě hodinky vstal, což se mi povedlo, ale jelikož po mě nikdo nic nechtěl a já jsem se mohl válet, tak jsem si zas překlopil kokot spaní a vzbudil jsem se ve 21:12, kdy je čas akorát jít spát, takže tady budu čumákovat jak debil do půlnoci a pak si na chvíli lehnu, aby se neřeklo.

Odpočatej jsem, stačí mi fakt málo a můžu zas fungovat, ale nebudu sedět u kompa, abych se furt lámal v křesle, ale určitě si srovnam záda. Není nic horšího, když je člověk unavenej psychicky a ještě rozbitej fyzicky, to pak člověka nic nebaví a nic se mu nechce.

No a to je pro dnešek všechno, myslím, že jsem se zas docela dost rozepsal.

Čtvrtek, jebal by to krtek

** 08:27 Ani dneska není ten den, kdy by se mi chtělo nějak extra vstávat a vytvářet nějaký hodnoty, ale tak co, makat se musí. Vysvětli to ale člověku, co tu práci dělá rok a půl v kuse a neustále musí řešit ty samý hovna dokola. Nic, co by člověka fakt těšilo nebo zajímalo. Prostě furt ty samý opičárny dokola a do toho stále stejná vlna vracejicích se ukrajinských opic. A to se firmou nesly kecy, že vedoucí žádný další ukrajince nechce, tak nevim no, zatím to spíš vypadá, že si zas udělal z huby sráč a ustoupil naléhající děvce, co tyhle chudáky z východu patřičně vykořisťuje, ale na tom není nic divnýho, ne? Proč by mělo bejt divný, že ukrajinci a podobná verbež tady má svoje bossy a nebo zprostředkovatele práce, kteří vlastně nedělaj vůbec nic, ale kasírujou za to lowe, že? Navíc jim ani nevyřídí pořádný víza, protože jak se kolem mihne policejní auto nebo podobná instituce, tak se ukrajinci snaží dělat, že jsou sloupy, palety, bedny nebo podlaha.. zkrátka dělaj, že tam nejsou nebo se schovávaj někde v koutě skladu jako šváby a čekaj, až kontrola skončí. Neobhajuju ty krysy, co se sem serou, ale dokud to takhle bude, tak nikdo nedonutí zaměstnavatele, aby přidal lowe, nabral čechy a měli jsme normální podmínky v práci.

Nejvíc mě sere to, že podniku není vůbec blbý zaplatit za ukrajinskou hodinu práce 150 Kč, ale českou hodinu práce si cení na ubohých 90 Kč a ještě k tomu hrubýho. To znamená, že každou hodinu jde do kapsy agentuře 60 Kč za jednoho člověka a máme jich tam cca 12, takže 12 krát 600 denně je 7200 každej zasranej den za nic. Takhle ty pojebaný agentury fungujou totiž všude a proto jsem říkal, že nikdy v životě už nebudu makat pod agenturou, protože nebudu dávat těmhle línejm mrdkám vydělat na svojí osobě.

Jinak pokračuju s hubnutím stále dál. Mam 121,6 což znamená, že mam další kilo dole za 5 dní. Tělo ty kila nechce dávat tak snadno, ale já se ho neptám, já určuju co bude, kdy bude a jak bude a já jsem řekl pravidelná strava, pohyb a kila lítaj dolů jak svině, za což jsem hodně rád, protože se člověk necejtí jak bečka píva.

Jsem se tady zase trochu vyblil, tak zas můžu pokračovat o dům dál.