Blog: Pyro Pyroman

Zavřen před Billou

** 17:21 Tak si tak jedu pro pívo a najednou čumim a zavřený dveře. Lidi nemohli ani ven ani diovnitř. Čekám, co bude a po nějaký době se konečně otevřely dveře a mohli jsme si jít všichni hromadně nakoupit a lidi, co měli už nakoupeno mohli jít konečně domů. Po cestě k vytouženému pivu jsem si všiml, jak se ostraha, policajti a nějakej člověk - nejspíš zloděj dohadují mezi dveřmi do skladu. Pak mi to konečně došlo, že kvůli tomu bylo zavřeno, aby nemohl utéct. I takhle může občas být zpestřena cesta pro pívo.

O5 PČR před barákem 2

** 01:02 No tak jsem to krásně zakřikl. Jezdím si tak kamčáky s kolegama z firmy a najednou mi docela rychle pod oknem projede cosi bílýho. Říkam si, že to nebude asi nic divnýho, že to tady zná a najednou slyším docela dobrou ránu. Nevěnoval jsem tomu pozornost, protože jsem měl zrovna rozkecáno a rozjetou zakázku, ale pak se najednou objevila zase PČR v oktávce a pak dopravka v transportéru, tak jsem se sebral a šel jsem se podívat, co že se to vlastně stalo.

No na místě si to fotila PČR a tak jsem si rychle udělal taky nějaký ty fotky, aby bylo na co koukat.

No a jelikož je tu furt pojebaná cenzura všude, tak fotky nebudou.

O5 PČR před barákem

** 01:49 Tak si tak posloucham a sleduju dokument o Černobylu a najednou vidim zase policejní auto před barákem. Říkam si, co se to zase děje, že jsou tady policajti a tak jsem si sundal sluchátka a posloucham. Bohužel jim nebylo nějak moc rozumět, ale mluvili cosi a šli vedle ke vchodu a tam se zdrželi cca 15 minut. No začínam si myslet, že to tu není tak klidný, jako zhruba před dvouma rokama, co jsem se sem nastěhoval. Za jedinej měsíc tu byli policajti už potřetí. Napřed tu honili motorkáře, pak tu byli kvůli sousedům z nejvyššího patra a teď zase něco. Docela by mě zajímalo, co se tu dělo takovýho, že zase musely vyjet na místo 3 auta. Pokaždý, co se tu něco děje, tak hned 3 auta, jako by tu naháněli kdo ví koho.

Jinak je tu celkem klid a pohoda, ale situace pomalu a jistě poslední měsíce houstne. Všímam si toho taky díky tomu, že kdykoliv se večer nebo v noci jdu projet na kole nebo si jenom jdu pro cigára na pumpu, tak jsem lustrovanej. Ono je to možná díky tomu, že nedaleko jsou ubytovny a tam se děje neustále něco. Ubytovny plný poláků, maďarů, rumunů, cikánů, vietnamců a v neposlední řadě všech možných národností z východního bloku. Nebudu vůbec tvrdit, že češi tam nejsou, jsou tam taky a taky umí udělat bordel, aby si zas někdo nemyslel, že jsem zaměřenej vůči cizincům. Je sice pravda, že všechna tahle svoloč je mi těžce proti srsti a trochu víc, když dělaj bordel a nechodí do práce. Na to navazuje debata se sousedem, kterej hlásil cosi o tom, že tu obchází partičky rumunů (nejspíš) a vybíraj sklepy a já nevim co ještě. Tyhle informace jsou celkem podložený, protože o blok pod náma vybraly sklepy a byla tu početná hlídka policajtů včetně psů, kdy si kriminalisti dělali fotky, sbírali otisky a pachovky.

No snad se tady nebude dít nic horšího, než se děje teď, protože není asi nic horšího, než se nemoct cítit bezpečně v místě bydliště. Nejsem nějakej srábek vyhublej, ale tak znáte to - nikdy nevíte na koho narazíte, co se mu honí palicí a jakou zbraň u sebe má.

Samozřejmě, abych nezapomněl, tak PČR patří velkej dík za to, že dohlíží na bezpečnost v našich ulicích a nikdy nejsou daleko, kdyby je někdo skutečně potřeboval. Jejich hlídková činnost se za poslední rok zněkolikanásobila a tak je menší pravděpodobnost, že by se tu stalo něco horšího, než jen drobný krádeže nebo sem tam nějaká ta hospodská strkanice.

PS: Ten ujíždějící motorkář, co se mi prohnal pod oknem byl nakonec chycenej kousek odsud a bylo zjištěno, že nevlastnil ŘP a motorka, na který jel byla kradená. Proto měl asi tak naspěch a proto taky tak moc riskoval a snažil se ujet. Zase o jednoho piráta míň.

Noční cosi

** 22:53 Včera večer se tu zas dělo několik zajímavých věcí. Lítaly tady motorky a auta, což by nebylo nic moc zajímavýho, ale cca za hodinu už to bylo podstatně zajímavější. Projelo tu několik dost silných aut a nejely nijak pomalu. Náhle na to byl slyšet vrtulník, což by člověka nějak nevyvedlo z míry, protože vrtulník záchranky tu sem tam v noci proletí, ale tohle byl vrtulník PČR a svítil na zem a kroužil tu furt dokola cca hodinu. To už bylo dost zajímavý na to, abych začal pátrat po tom, co se tak moc zajímavýho děje, že na to nasadili vrtulník, ale i dnes večer ještě furt nic není venku a tak se můžu jen domnívat o co asi šlo.

Každopádně mě to přivádí k zamyšlení nad tím, co všechno nám už přijde normální a nezajímavý a naopak co nás ještě dokáže zaujmout natolik, že tomu věnujeme všechnu pozornost.

A to je pro dnešek zase vše.

Souhrn 2

** 02:15 Tak jsem tu zase s nějakýma těma štěkama ze života obyčejnýho skladníka. Událo se toho strašně moc a vlastně dohromady nic moc. No, ale aby jsem to dlouho neokecával, tak se do toho pomalu pustíme.

Minulej tejden byl strašnej, protože jsem si brutálně rozjebal spánkovej režim a přežíval jsem na kofeinu a díky odpolednímu spánku. To znamená, že jsem se nafutroval kafem a nějak jsem přežil šichtu a pak jsem přišel domů a šel rovnou spát a pak jsem se vzbudil večer a zas kafe a čumákovat do rána, než budu moct jít na šichtu a tak to bylo furt dokola. Modlil jsem se, aby už konečně byl víkend a mohl jsem se bez stresů vyspat do růžova. Povedlo se, ale nesrovnal jsem si režim a tak jsem to protáhl do dalšího tejdne, kterej probíhá právě teď, kdy místo toho, abych si šel lehnout o půlnoci a do rána naspal svých 8 hodin, tak to zas je celý dojebaný. Pondělek vypadal asi tak, že jsem šel spát v 5 ráno a v 9 vstával. Úterý bylo dost podobný s rozdílem, že jsem šel spát ve 4 a zas vstával v 9. Středa vypadala líp, protože jsem se přinutil trochu dřív a šel jsem v půl třetí ráno spát a vstávačka je jasná. No a dneska už je čtvrtek a zas tu čumim do kompa nakafovanej tak, že jinej by měl po každým mým kafi trojtej infarkt a vezli by ho do špitálu rychlou. Už vidim, jak budu o víkendu nepoužitelnej.

Od spánku se přesunem do práce, kde se hned v pondělí dělo něco málo zajímavýho. Přijdu si tak na směnu a kolegyně seděla venku a brečela. Ptám se jí, co se stalo a ona mi odvětila, že dostala výpověď. Čuměl jsem jak puk, nechápal jsem za co a tak. Rozpovídala se a říkala, že jí končí zkušebka a mluvila s vedoucím o tom, jestli jí proudlouží smlouvu nebo co bude. Řekl, že ještě neví a podobný kecy. V pondělí měla přijít na pátou do práce, ale nějak se jí povedlo přijít v půl devátý a to byl asi poslední hřebík do rakve. Prostě jí dal výpověď, ale to by bylo pochopitelný, protože měla měsíc nazpět nějaký období, kdy prostě neměla k práci, co by chtěla a tak seděla venku a čekala třeba dvě hodiny na náčiní, aby mohla pracovat. No ale to by nebyl takovej problém. Jako větší problém vidím spíš to, že jí údajně měl sdělit jako důvod výpovědi, že se nedokázala začlenit do kolektivu nebo spíše, že jí kolektiv nepřijmul. To jako fakt? Ano, byla svoje a chovala se tak nějak divně, ale s nikým neměla nějakej konflikt, kterej by měl takovou váhu, aby mohl něco takovýho říct, jako důvod k výpovědi.

Ukrajinky v práci se rozčilujou, že cosi s hodinama a já nevim co. Do toho všeho se přidalo to, že agentura, která je zaměstnává jim neplatí vejplatu, ale postupně je výplácí jenom formou záloh, což je jaksi nemyslitelný, když náš zaměstnavatel peníze posílá včas a všem v plné výši, tak nevim, co se tam děje. Jedno, co je viditelný a jasný je to, že ty lidi nemaj chuť do práce, nechce se jim dělat nic navíc a tak prostě dělaj jenom to nutný, co se po nich chce a víc ani ránu. Nedivim se, dělam to taky a to mam normálně vejplatu pravidelně v plný výši a přes to všechno si dělam jenom to, co musim a víc mě nezajímá. Jde tam o to, že vedení nějak moc nechce komunikovat o platech a tak, přidávaj práci navíc, ale peníze nějak navíc asi nejsou. Byla kvůli tomu docela ostrá debata, protože prostě nikdo nebude dělat nic navíc bez motivace.

No a to je prozatím všechno, protože krom toho, že chodim do práce i z práce utahanej jak vůl, tak se nic moc neděje. Jenom prostě nestíham to, co bych chtěl a všechno se nějak moc sere. Budu si muset udělat zas nějakej pořádek v tom, co je primární a co se může nechat na později.

Chystam ještě dlouhej článek nebo několik o tom, jak jsme s kolegou Lishackem zadupali x projektů a nedotáhli do konce spoustu domluvených věcí. Neříkam, že všechno je to společná chyba, ale v některých případech tomu tak bylo. Proč tomu tak bylo a o čem to bylo? O tom příště.

Noční mazec

** 02:39 Sedim si tak u kompa a v klídku si poředělávam atomizér a najednou slyším sirény. Sundal jsem si pravý sluchátko a slyším je blíž a blíž a takový hučení, jako když jedou hasiči. Koukam, co se kde děje a najednou mi pod oknem proletí motorkář a švihne to hned na trávník a za ním tři policejní auta. Mazec, honička na vlastní oči. Docela se divim, že měl tu odvahu vletět sem do tý slepý uličky a ještě k tomu na trávník, kde je pískoviště, stromy a lavičky.

Ujel a ještě dlouho bylo slyšet, jak se za ním honí, ale doufám, že tohle vyfetovaný hovado chytí a dostane pořádnej klepec. Navíc to vypadá, že to nebyl místní týpek, protože tady kroužil a kličkoval jak zajíc. Kdyby byl místní, tak by věděl kudy kam a jak se jim rychle vytratit. Ono odsud na výpadovku na Prahu je to asi dvě křižovatky a pak už jenom dlouhá rovná pryč, kde by to mohl s klidem mastit tři kila a pak už by ho těžko chytli.

No takže občas i takhle vypadá zdánlivě poklidné ráno.

Nasranej

** 16:49 Tak si tak v pohodě končim v práci a zjistim, že mam povolenou kliku na kole. Volam servisáka (bratra), aby dojel s tím klíčem a že to dotáhnu a pohodka. Dotáhnul jsem, pokecali jsme a pak jel k nám na oběd a já v závěsu na kole.

Pohodička celou cestu domů, až na poslední vcelku rychlej úsek, kde se přede mě nasral jinej cyklista a jenom zdržoval, ale tak já už jsem neměl kam spěchat. No a v jedný z posledních zatáček jsme se míjeli s dalšíma cyklistama, který sice jeli u čáry, ale furt ve svým pruhu a za sebou, takže by se bejvalo nic nestalo, kdyby kokot přede mnou nedostal nějakej stres a nezmatkoval. Uhnul prudce do strany a zabrzdil na fleku, takže jsem neměl šanci se mu vyhnout ani nic, tak jsem to o něj decentně opřel.

Mam odřenou dlaň, koleno, předloktí a bolí mě docela dost zápěstí asi jak jsem na něj dopadl. Uvidíme, jak to bude vypadat ráno a když s tím nehnu, tak opět marodka.

Fakt jak je venku horko, tak lidi jednaj jak dementi. Přednosti neznaj, do křižovatek se naserou, nesvítí, neblikaj do směru, kam se chystaj a podobně. Prostě léto je katastrofální období pro líheň, těhle zmrdů, co jenom škodí.

Velkej dík za starostlivost a za zeptání, jestli jsem v pohodě těm dvoum protijedoucím chlapům. Dneska už se tyhle věci totiž moc nenosej a lhostejnost vládne světem.

Doktorka

** 20:36 Tak jsem dneska šel na kontrolu k doktorce. Čekal jsem, že to bude daleko horší, ale nakonec je to lepší, než u mojí doktorky. Nečeká se tam půl hodiny, než člověk přijde na řadu, ale běhalo to hezky po pěti minutách a byl jsem vcelku rychle na řadě. Když už na mě přišla řada, tak pohodka, dal jsem neschopenku s tím, že jdu od mojí doktorky a že to chci nechat do pátku a že pak už chci do práce.

Mrkla do krku a prohlásila, že je vidět, že antibiotika zabraly a že teda do pátku a pak můžu. Tak jsem dostal zelenou a můžu hezky v pondělí táhnout do háku. Už se neskutečně těšim, až zas budu mezi lidma, protože doma je to fakt těžce na palici. Ono jak je člověk starší a už ho nebavěj takový ty píčoviny, co baví dělat na kompu pubertální děcka, tak se neskutečně nudí.

To mi připomíná, že bych dneska zase mohl na kolo a nalítat nějakej ten kilák. Stejně si mě nikdo nevšímá. Nikdo nepíše, nevolá, nikdo nic nechce a tak jsem vlastně k dispozici úplně zbytečně. No co se dá dělat. To mi ještě připomíná, že bych si měl nabít světlo na kolo, abych byl viděn, protože vidět vidím dobře i bez světla, ale tak bezpečnost především.

Ono je to ve finále stejně jedno, když vás někdo smete, ale tak člověk má lepší pocit, že pro svou bezpečnost aspoň něco udělal. Navíc poslední dobou si všímam, že lidi svítí i na místech, kde by nemuseli, ale jsou už hezky z dálky vidět a díky tomu je snadný se jim vyhnout a to i na cyklostezce, kde se předpokládá, že pojede po pravý straně nebo v pruhu určeným pro cyklisty. Díky za to, že se lidi naučili bejt vůči sobě trošku ohleduplnější.

Zároveň bych ale rád řekl, že jsou i takový, co lítaj v noci na kole a nesvítí vůbec, oni totiž vidí a ostatní je vidět nemusí, že?! Demence fakt. Posledně jsem letěl z nějakýho kopce a měl jsem slušně našlápnuto a až na poslední chvíli jsem si všiml, že proti mě jede cyklista. Žádnej reflexní prvek a ještě jel vlevo, kde neměl logicky co dělat. Zastavil jsem a vypíčoval jsem ho jak malýho smrada. Srazit se s ním, tak by jsme oba přišli k pěkně hnusnýmu úrazu a při mých 116 kg nejsem žádnej drobeček, takže ta srážka cca ve 45 km/h by dopadla kurevsky špatně. Měl by pocit, že ho smetla lokomotiva a pokud by se lokomotiva zvedla, tak by ho dojebala k smrti. Nesnášim tyhle kretény a jestli maj potřebu nesvítit, tak ať táhnou někam do lesa nebo na pořádně osvětlený cyklostezky, kde si jich na sto metrech aspoň všimnu, když se mihnou pod lampou.

No a to je pro dnešek zase všechno.

Noční projížďka

** 02:39 Tak mě to doma zas nudilo víc, než je zdrávo a tak jsem se rozhodl, že se seberu a pojedu se projet na kole. Ano, mam antibiotika a sotva zaléčenou angínu, ale já už musel, to se nedá nic dělat. Já už nevěděl, co od blbosti.

Projíždim se tak v klidu a najednou v dálce vidim reflexní modrej pruh a říkam si, že tam kempí policajti. Pohodka, nic jsem neprovedl a jedu dál a nevšímam si jich, ale najednou slyšim, jak jede auto, tak se jen tak otočim přes rameno a oni za mnou, tak jsem si přibrzdil a už mě hnali ke straně a že ať zastavim. Říkam si jasně proč ne, taham občanku a podávam mu jí bez sebemenších problémů, protože vim, jak to chodí. Kouká na ní, kouká na mě a první otázka, co z něj vypadla byla, co dělam venku na kole takhle v noci, tak mu říkam, že jsem se doma nudil a tak jsem šel jezdit. Koukal na mě divně a pak mě vyzval, abych otočil kolo kolama hore, aby se mohl podívat na výrobní číslo rámu.

Opsal, prolustroval a s přáním klidné noci mi podával občanku. Popřál jsem jim klidnou směnu a pokračoval jsem v projížďce.

No a teď si kempim u kompu s horkým ovocným čajem a tluču vám sem svůj zážitek při noční jízdě na kole.

Úvaha na entou odmocnina z ničeho

** 02:22 Poslední dobou mam nějak moc času na přemejšlení o sobě a o svých věcech.

Děje se kolem mě moc věcí, co se nedějou jen tak. Někdy mi lehce naznačí směr a někdy mě zas pořádně strčí do směru, kde nechci bejt a nutí mě to dělat rychlý a nenávratný kroky tam, kde mam chvíli na rozmyšlenou. Tyhle kroky nikdy nedopadaj dobře, ale jak kdysi už někdo prohlásil, tak na všem špatném je něco dobrýho a naopak. Dopadá to tak, že pálim mosty a vytváří se cesty nový a kolikrát lepší, takže nevim, jestli se mi to úplně nelíbí nebo líbí, ale musí to bejt, aby člověk nestál na jednom místě a nebořil se stále hloubš do sraček.

No a problém toho všeho je to, že zas nastalo tohle rozhodovací období. Né, že by muselo, ale tak nějak to cejtim v kostech, že bych měl něco někam, protože proto.

Je to strašně špatně popsatelný, ale je to takový to nutkání se sebrat a něco dělat, někam jít, někoho potkat, někoho ztratit, někoho pohladit a zas naopak někoho praštit. Prostě uzavřít některý starý věci, aby se mohlo pokračovat ve věcech nových s klidem a pohodou.

Napadá mě: "navždy ......." ; navždy? co navždy?

Navždy spolu, s láskou tvůj chorej mozek!

Mazec 2

** 18:07 Tak jsem tu zase s rychlým informačním výstřikem do tmy. Ve čtvrtek ráno jsem se vzbudil a knedlík v krku, říkal jsem si dobrý, to se do večera spraví nedávno jsem to měl taky a povolilo to. Hovno nějaký, večer už jsem nemohl polknout a tak jsem alarmoval otce, aby mi někde něco koupil v lékárně, abych vydržel do pondělí vůbec naživu. Přinesl neo-angin, super věc, první den nic moc poznat, ale druhej už to bylo lepší, pátek večer jsem si zažil po dlouhý době zimnici, kdy jsem se fakt potil jak pičus a byla mi zkurvená zima, že jsem se v létě zavrtal s chutí do peřiny.

Probudil jsem v sobotu ráno a docela jsem mohl polykat, tak jsem to nechal ještě v klidu a nepodnikal jsem nic velkýho a poctivě jsem cumlal neo-angin jak zběsilej, dál jsem si samozřejmě okamžitě namíchal šumák vitamin C a hned jsem do toho jebnul dva centrumy mulťáky a aby toho nebylo málo, tak jsem si ještě udělal zázvorovej čajík, večer zas zimnice jak děda mráz, klepavka, studenej pot a šup pod deku.

Neděle, dnešek, probudil jsem se a byl jsem jak rybka. Ano, ještě cejtim v krku bolest a podobně, ale jinak je mi docela fajn a tak jsem vyrazil na chvíli na kolo a pak jsem si ještě slunil ty svoje pojebaný záda, aby sluníčko vytáhlo ty humusy od pocení a tak.

Pak jsem si jel pro cíga a než jsem si stačil uvědomit, že mam vlastně hlad, tak jsem si vlezl na váhu kolik, že to vlastně vážim, protože jsem na to poslední dobou celkem kašlal. Navážil jsem neuvěřitelných 116,3 kg, což je 27,2 kg zhubnutých za rok a kousek jen dodržováním pravidelný stravy a pohybem. Jo, jezdim na kole denně 10 km a chodim po place a taham bedny s masem a podobně, ale pro mě nic moc práce, když jsem takovej hromotluk. Stačí jen dodržovat pravidelný jídlo, žeru si co chci a kolik mam zrovna chuť - nemusim doufam vysvětlovat, že celej nanukáč nebo 5 kornoutů není nic zdravýho ani nutričně důležitýho pro tělo.

Je fakt, že jsem hodně vynechal pivo. Ne, že bych si vůbec nedal, ale tak jednou do tejdne 3 kousky na lepší spaní není nic moc, co by mi ublížilo, ale je vidět, že to tím pivem bylo. Hromada cukru a hovno po tem, jak říká kámoš. Na to si ale každej musí přijít sám.

No takže ráno doktorka, antibiotika a za tejden snad zas do háku tvořit hodnoty. Čus.

Totální nezájem

** 20:55 Poslední dobou je všechno takový nějaký divný. Lidi, co jsem se s nima normálně bavil se nějak zbláznili a vůbec se neozývají. Chápu, že nemá každej furt čas, náladu a podobně, ale jako napsat aspoň posraný čau nebo si udělat 5 minut času by mohli. Člověk neví, jestli něco neprovedl nebo jestli nebyl moc upřímnej a podobně a jestli se jejich megaega třeba neurazily.

No a takhle se to táhne prostě už několik tejdnů; skoro měsíců. Něco se děje a každej jde stranou a já si pak přijdu tak nějak sám a odstrčenej a když to dotyčnýmu řeknu, tak se cejtí dotčenej a vlastně to bere jako, že po něm chci kdo ví co a kdo ví kolik jeho osobního času.

No budu to dělat podobně, naschvál, prostě už nebudu ničí pejsek a nebudu docházet ani se ozývat na zavolání. Já se můžu roztrhat, abych lidem vyhověl a oni nemůžou? Tak jo, tak začnem psychologii, nebudu si jich všímat a až budou mít stejnej pocit, že na ně seru, tak se jich zeptám jaký to je. Docela by mě zajímalo, jak se ten dotyčnej bude cejtit a jaký to pro něj bude.

  • Ano, jsem provokatér - rád lidi prudim a dělam jim naschvály a někdy docela hnusný
  • Ano, jsem hovado - chovam se k lidem nehezky, neberu si servítky a totálně si nevidim do huby
  • Ano, jsem hyena - parazituju na lidech dokud mi mají co dát a pak je nechám válet se ve sračkách a z dálky se jim směju
  • Ano, jsem odpad - jsem všude, nikomu se nelíbím, ale stejně s tím nikdo nic neudělá
  • Ano, jsem naděje - jsem přesně to, co lidi potřebují a když to mají, tak jsou šťastní, protože se mají o co opřít
  • Ano, jsem beznaděj - jsem přesně ten stav, kdy lidi upadaj v deprese a myslí na sebevraždu nebo nějakej tichej tmavej kout
  • Ano, jsem anděl - jsem přesně to, v co lidi věří, doufají, obrací se na to v případě nouze a čekají pomoc
  • Ano, jsem ďábel - jsem přesně to, co lidi nechtějí, čeho se bojí..
  • Ano, jsem "milionář" - jsem člověk, co není lakomej a pro lidi by se rozdal
  • Ano, jsem chudák - beru všechno od všech a neptám se, jestli jim to bude chybět
  • Ano, jsem světlo - jsem něco, díky čemu lidi vidí a vnímají svoje okolí, jsem poslední bod záchrany (na konci tunelu)
  • Ano, jsem tma - jsem něco, co halí všechny ty strašné činy, zlý lidi a nebo poskytuju útočiště pro plaché jedince

Jsem všechno a nic. Co dělat mám víc? Proč mi nikdo nerozumí? Proč nikoho nezajímá jak mi je? Proč mi nikdo nechce pomoci?

WTF a pracovní stresy

** 15:38 Tak dneska jsou nějaký erupce na slunci nebo co. Dneska mam svátek a já na to úplně zapomněl. Dobrý jako, netrvám nějak na tom, aby mi lidi přáli a tak podobně, ale že já sám jsem na to zapomněl, to je fakt úlet.

V práci to probíhalo tak nějak normálně do doby, než jsem zjistil, že nám zas jeden dodavatel nedojede včas a tak budem ve stresu rozhazovat zboží na místo během expedice. Fakt jako radost, ale co mě dostalo je to, že ukrajinci nám nechali dvě palety se zbožím úplně bokem a něobtěžovali se nám to říct, takže jsme to nevěděli a museli jsme to na poslední chvíli v tom největším bordelu rozhazovat. Fakt super, stresnul jsem se, rozhazuju si a najednou zjistim, že klec už není na místě a budu jí muset najít na placu a dohodit zboží, což by nebyl problém, kdyby zrovna nedojeli řidiči s prázdnýma klecema a neudělali nám tam blokádu jak hovado. Prostě dokonalý, když máš na zemi bedny se zbožím, musíš hledat klece a do toho je tam hromada prázdných klecí, ať žije chaos. Nasranej jsem prostě šel a rozkopl jsem červený bedny tak, že letěly cirka 10 metrů daleko, ale tak co má člověk dělat, když chce projít a není kudy. Prostě si udělá cestu a projde, ne? No tak jsem tak udělal, ale pak mě to docela zamrzelo, protože jsem zbytečně přidělal práci holkám, který ty bedny skládaly. Stane se no.

Někdy mam prostě sto chutí se sebrat, zahodit bednu a jít do hajzlu, protože takhle to kurva nemůže bejt furt.

Pocit trapnosti

** 14:24 O tomhle víkendu probíhají samozřejmě různý akce. Například se zrovna odehrává výstava motýlů ve Varech a Fr. Lázních a další akce je nějaká SOS(ka) nebo co, o který nevim vůbec nic. No ale problém je to, že osůbka mě blízká tam jede a dobře se baví a já dostanu jen info o tom, že tam jedou. Dneska se mě bratr zeptal, jestli jedu s nima a fakt jsem se cejtil dost trapně, když jsem mu musel říct, že nejedu nikam, protože mě nikdo nikam nezval. To, že mi někdo řekne, že někam jede neznamená pozvánku a vtírat se fakt nebudu. Nebylo by od věci se občas zeptat, jestli náhodou nechci jet s nima, že by to mohlo bejt fajn nebo tak něco. Uvítal bych to.

Zvanej jsem ale nebyl, tak hold sednu na kolo a najdu si svůj program, protože co se týče pocitový stránky, tak mi fakt není moc dobře z toho, co se děje. Mám neustále pocit, že já tu jsem pro všechny, ale se mnou vlastně nepočítá vůbec nikdo. Jo, asi to bude tím, že nejsem součástí ničeho, tak proč by se mnou mělo vlastně bejt počítáno, že?!

Pozastavení 2

** 16:30 Dneska je ten den, kdy už to nejde prostě nosit v palici a je třeba to na vás vyblejt. V práci to stojí furt za hovno a neustále se tam něco děje, ale je to furt skoro to samý. Lidi nechodí, zaspávaj, berou nám ukrajince a tak se dřeme sami, protože prej na podniku maj pocit, že je zbytečný platit dělníky. No ale nám lowe nepřidaj dementi, protože vedoucí prohlásil, že když to tam vidí, tak si nebude přece plácat hubu.

Chystá se ale další velká akce. Řidiči odchází a další se k nám nechystaj. No a skladníci toho taky už maj dost a nechtěj bejt otrokama něčí debility a tak se chystáme na hromadnej odchod někam do piče, aby měli o čem přemejšlet, ale čekáme, až nám seberou ukrajince, aby to mělo ten správnej efekt a aby najednou byli totálně v prdeli a mělo to drastickej dopad, aby to pocejtili až na vedení na podniku a konečně se chytli za rypák.

K tomu se váže další věc, co bude hodně mazecká. Chystáme se sepsat výpovědi stylem, kde popíšem dost podrobně, kvůli čemu dáváme výpověď a že nechcem dělat pod neschopným vedoucím, co si myslí, že doklepe 3 roky do důchodu v klidu a v pohodě. Nedoklepe prostě, bude mít peklo a ne malý.

No a pak je tu ta píčovina, co padá z nebe. Ano, je to déšť. Chvílema je příjemnej a nevadí mi, ale když proprší celej zasranej den, tak to už není nic pro mě a sere mě to tak moc, že mam sto chutí zůstat doma a nikam nejít. Jde o to, že jak zmoknu a nemam se do čeho převlíct, tak nastydnu a dám si marodku a to se mi teď moc nehodí. Ty vedra taky nejsou moc dobrý, ale mě osobně nevadí, spíš mě sere dusno před bouřkou a pak je zas pohodka. Navíc miluju bouřky a když to lítá rána za ránou, tak jsem nejvíc spokojenej a těším se na další zahřmění.

No taky jsme tu měli víkend, kterej proběhl hodně moc na klid a já jsem byl po delší době hodně spokojenej s celým průběhem.

Jediný, co mě teda sere až moc, je to, jak se neustále mění počasí, tak nemůžu spát. Prostě jsem vnímavější na změny tlaku a nedělá mi to dobře na můj navyklej rytmus. Bejvam nasranej, deprimovanej, protivnej, agresivní a pak se to odráží všude a nejvíc v práci, kde si už dávno nenechávam srát na hlavu a teď už vůbec ne. Lidi jsou tam dost dlouho na to, aby si poradili sami a nemuseli mě neustále s něčím rušit a otravovat a když to zkusí, tak je hned na hulváta posílám do hajzlu a vůbec si neberu servítky. Prostě a jednoduše na plnou hubu a pěkně od plic jim to vpálim do huby a absolutně mě nezajímá, co si o tom myslí v těch svých malých mozečcích na nose kundu před lobotomií. Vždycky stojí, jak opařený a lapaj po dechu a rychle hledaj slova, ale to už je posílam do píči a kolikrát ještě hloubš. Prostě nenávidim kolem sebe jednoduchý, hloupý a líný lidi.