Pohodová neděle a defekt

** 21:12 Dneska byl od odpoledne tak nádhernej den. Vyrazili jsme na kola a ujeli jsme docela krásnej kus cesty. Všichni spokojený a příjemně unavený jsme zastavili u jezu na řece Berounce, kterej je obklopenej nádhernou tichou přírodou, kde tě vyruší občas jen projíždějící vlak, kterej je hned pryč, ale jinak je tam božský ticho a slyšet je jen šum vody. Posadili jsme se, napili, dali jsme si cigárko, pokecali, zrelaxovali se. Prošli jsme si tam okolí a pak po nějaký chvíli jsme se vraceli zpátky domů.

Do týhle doby bylo všechno ideální a v pohodě, ale vyjeli jsme kopec a já jsem najednou měl problémy se šlapáním. Přišlo mi, že to jde nějak ztěžka a že mi plave prdel. No jasně, slezu, zkontroluju a zjistil jsem, že mam napůl vypuštěný kolo. Nasranej jak hovado, vytahl jsem pumpičku a dofoukl. Chvíli to drželo, ale za nějakých 300 metrů jsem měl opět půlku vzduchu, takže jsem zas doufoukl, ale nebylo to moc platný. No takže jsme se zastavili a domluvili jsme se, že se sejdeme doma, až to nějak vyřešim. Chvilku jsem táhnul kolo vedle sebe, ale pak jsem si říkal, že jsem ještě dost daleko od baráku a tak bude vhodnější vytočit servisáka na telefonu (bratra). Dotlačil jsem kolo někam na místo, kde mohl zaparkovat.

Původně jsme mysleli, že to najdem, zalepíme a pojedu po zaschnutí dál domů. No nakonec jsme se domluvili, že kolo jebnem do auta a odveze mě domů. Zbytek cykloposádky na mě čekal před barákem a já jsem si potupně vytáhl kolo, hodil ho na rameno a šel s ním domů. Tam jsem ho jebnul na svoje místo a šel jsem ještě ven pokecat a dát si uklidňovací cígo. Pak jsme šli domů a cca hodinu jsem se sral s výměnou duše. Copa o to, to by mě nesralo, ale měl jsem za to, že je závada někde jinde a on to byl znovu a opakovaně pojebanej trn z akátu. Doprdele s takovýma stromama a podobnýma píčovinama.

Ono nestačí, že jsem si nedávno musel nechat znovu měnit středovou osu v náboji, ale teď ještě píchnu kurva kolo o takovou jebku. Kdyby nebylo tohohle, tak bych měl tak krásnou neděli, jako už dlouho ne. Za mě celkem spokojenost a můžu jít poklidně spát.

Kolo zase v servisu

** 18:08 Včera bylo tak krásně, že jsem se rozhodl jít po práci na kolo a jen, co jsem vyjel od baráku, tak se mi něco nepozdávalo na zadním kole. Když jsem se postavil do šlapek a zabral, tak se mi guma štrejchla o zadní vidli a to se mi hodně nelíbilo. Slezl jsem a po zjištění, že je tam vůle cca 2 cm, tak jsem se docela zděsil, že mam zas problém s osou v náboji. No jasně. Dojel jsem domů, sundal kolo a myslel jsem si, že je třeba jenom dotahnout matice, co jsou přímo na ose, ale co jsem viděl potom se mi fakt nelíbilo. Celá osa je v jednom směru prohnutá cca 5 mm, jako bych skočil z několika metrů. Není přeci normální, že bych prohnul v jednom směru centimetrovou plnou osu normální jízdou. Ani si nemyslím, že by na to měl nějakej speciální vliv, že sem tam sjedu nebo najedu na obrubník, i když je pravda, že zadní vidle není odpružená a přední je. S předním kolem totiž nic nemám, max je tam lehká osma od jízdy lesem, jak jsem bral kořeny a podobně.

Celý to vyvrcholilo tím, že jsem se sebral a šel jsem se zadním kolem do servisu, kde mi dělali původní servis, kdy mi vyměnili osu, náboj, novej výplet a novej ráfek. Jediný, co zůstalo origo je plášť a duše. Došel jsem tam a ženský jsem to vysvětloval co se mi stalo a že to je dělaný u nich komplet a že bych jako rád nějakej záruční servis nebo výměnu vadnýho dílu, protože na servisní opravu se vztahuje něco jako záruka po dobu půl roku. Ona si na to zavolala fachmana a ten na to koukl a říká mi, že to není stavěný na takovou váhu a podobný chytrý řeči. Tak jsem mu vysvětlil, že se k tomu nechovam jak dobytek a většinou jezdim po silnici a nějak extra nenajíždim ani na obrubníky nebo z nich nesjíždim. Koukal na mě docela divně, ale prostě musel uznat, že by to mohla bejt vada materiálu a prostě zapsal reklamaci, za což jsem byl rád, protože minule jsem za práci a díly platil 1250,- a nechával jsem 250,- dýško. Nasral mě ale frajer fachman s tím, že mi to vyreklamuje v rámci dobrých vztahů. Chtěl jsem mu na to něco od plic říct, ale radši jsem se pomyslně kousnul do jazyka a nechal jsem svojí hubu s ostrým jazykem zavřenou - v rámci dobrých vztahů No prej to bude za 3 až 4 dny hotový, tak jsem zvědav, jestli to stihne do pátku, protože o víkendu má bejt nádherně a já nemam moc co v plánu.

Co se týče víkendu, tak by jsme s kolegou Lishackem mohli někam vyjet, ale nevim, jestli se mu bude chtít nebo ne. Uvidíme, necháme to osudu, zatím je do víkendu ještě daleko a za ty dva dny se může ještě lecos stát nebo změnit. Co ale chci říct je to, že jsem rád, že se konečně vydařilo počasí a doma rozhodně bejt nehodlám i kdybych se měl jenom projít okolní přírodou a kochat se.

Za mě asi nejlepší předpověď a ukazatel počasí, co jsem viděl

Velikonoce nebo co

** 16:44 Začalo nám to hezky tím, že jsme v práci končili ve čtvrtek místo pátka, ale to byla celkem malá útěcha za to, co nám provedli v úterý. Myslel jsem, že tam budem do noci, kolik toho bylo a furt to neubejvalo. Ukrajinci mrdky cejtili, že se blíží den jejich odjezdu, tak od rána chlastali a byli líný jak vši. No ale dělal jsem si svoje a tak nějak jsem na to sral. Sluchátka v uších a metal. Skončili jsme celkem rozumně.

Celej víkend fakt pohodka a žádnej stres, fakt moc vydařenej. Strávil jsem ho v příjemné společnosti. K obědu jsem pekl kachnu s červeným zelím a domácí knedlíky, který se zrovna moc nepovedly dle mých představ, ale tak není každej den posvícení. Budu muset na příště vymyslet nějakej lepší oběd, asi udělam hovězí guláš.

Včera jsme chtěli jít na kola, ale nakonec jsem byl přemluven, aby jsme se šli projít na náměstí na trhy a tak jsme šli. Nebylo tam moc lidí, tak se tam dalo docela v klidu rozhlížet a prohlížet. Pak jsme dostali hlad, tak jsme si dali bramboráky a zapili jsme to dvouma svařákama. Procházeli jsme se dál a nacházeli takový ty klasický věci, co jsou k vidění každej nějakej takovej svátek. Kovář, trdelníky, kroasány, sladkosti, slanosti, poníci, kolotoč pro děcka a podobně. Dostal jsem výbornej nápad a to vyšlápnout si na věž. 301 schodů, astma na pochodu, plíce jsem nechal na třetím schodu blízko vchodu. Vylezli jsme ale nahoru překvapivě rychle. Buď se věž zmenšila nebo já jsem vyrostl za tu dobu. Nahoře jsme si krátce oddychli a šli jsme ven na ochoz koukat na zdejší panoramata. Viditelnost byla super až na ten protivnej chladnej vítr. Pak jsme seběhli dolů a procházkou jsme se vydali domů.

Dneska nějaká šupačka nebo co? No nevim, zapomněl jsem pruty naštípat a uplést pomlázku. Nevim jak vy, ale já to mam s těma svátkama trochu jinak. Prostě mě to sere, je to strašně komerční a neslavim skoro nic takovýho. Pokud chci, aby dáma neuschla, tak se musim starat, aby řádně vlhčila a obas jí dát na prdel, aby věděla, že za to stojí jí po jejím sexy zadečku plácnout. Proutky a nesmysly, jako na co? Rukou a musí to bejt vidět. Vajíčka stejně dneska už nikdo nemaluje, ale kupujou ty kýčovitý hnusy, co má každej. Kam se vytratila ta tradice malování a kreslení na kraslice rozehřátým voskem?!

Je mi z těhle úpadků společnosti fakt nějak smutno.

Jarní úklid

** 15:19 Uklízel jsem, jsem z toho celkem vyřízenej a vono to ještě sakra nekončí. To je fakt peklo.

Domácí rohlíky - recept

** 20:45 Zdraví vás Vláďa Fuška, pečení rohlíků není žádná hruška a já nejsem soudružka služka dobrodružka.

Né, ale teď vážně. Co budeme potřebovat?

  • 500 g hladké mouky
  • 2 ~ 3 lžičky soli
  • 60 g másla - rozehřát

Kynoucí peklo:

  • 200 ml teplé (spíš vlažné) vody
  • 1 lžička cukru
  • 10 ~ 15 g droždí

Na pomaz:

  • 1 vejce (celé, rozmíchat v hrnečku)
    • trochou mléka (cca polívkovou lžíci)

Pokud to máš, tak pecka. Do mísy hoď prositou mouku, vosol to a promíchej. Někam do hrnku (ideálně půllitr, ne-kovovej!) dej teplou vodu, rozmíchej v ní ten cukr a šoupni tomu droždí. Můžeš přidat trochu mouky, maličko, prostě tak 2 špetky.

Asi 15 minut to nech trochu nabejt, pak udělej důlek v mouce a prskni to tam. Do druhýho důlku natav to rozehřátý máslo. Kdyžtak nech kvásek trochu dojít (jak dlouho to bude chodit záleží na tom, jestli máš normální, nebo polský droždí ) a těsto zadělej.

Neboj se na to šáhnout rukama, jen ať se to hezky spojí. Vznikne celkem ťuhýk, toho se nelekej, "přiteli zadělávej, rychle hněť!" Kdyby to bylo až moc tuhý, tak + trochu vody, ale nepřehánet to s tím. Když to přeženeš s vodkou, tak halt přidáš mouku, nó. Ale abys pak nedopad jako "patláma patláma šmrdluch."

Až to budeš mít, mísu přikrej utěrkou (aby ho neofouklo) a strč to na teplý místo kynout. Budeme kynout asi hodinu ~ hodinu a půl klidně. Opět záleží na aktivitě kvásku a jestli je to z polska nebo ne.

Fajn, máš to vykynutý, tak to rozděl na 3 kousky, udělej kuličku, prdni to na vál a rozválej do tvaru kruhu. Nožem to rozděl na 4 kousky, prostě to překrojíš do kříže. Pak budeš mít takový jakoby trojuhelníčky. Rohlík utoč směrem od vnější strany kruhu doprostředka.

Takhle ti vznikne 12 rohlíků, který budeš klást na plech. Na plechu nech dokynout asi 15 ~ 20 minut a pak to důkladně potři pomazem z rozmíchanýho vejcete s trochou mlíka. Posypeš to hrubou solí, mákem, nebo kmínem.

Strč to do trouby na 200 °C, peče se 15 - 20 minut, možno i dýl. Já to nechal v troubě ještě dojít i po vypnutí, páč je mám rád křupavý.

Těhotnej?

** 20:19 Dneska je mi celej den šoufl. Ty vole, já snad budu těhotnej! Možná za to může ta konzerva co jsem včera večer měl. To je takovej humáč, já ani nevim proč si to kupuju. Kdybych si koupil radši sejra na smažák, tak bych udělal líp. Já nevím z čeho ten guláš ty debilové dělaj, prej hovězí, 32% masa. Jenže oni tam narvou i vnitřnosti, jsou tam vidět nějaký žíly, ale fakt tlustý jako prase. To se prostě nedá žrát. A za tohle chtějí 37 korun? Zloději!

IMG_9358m.jpg IMG_9359m.jpg

Jan Kantůrek zemřel

** 21:23 Tohle není fér. Fakt né. Lidi co mám rád najednou umírají. Pan Kantůrek byl úžasný člověk a jsem rád, že jsem ho mohl poznat osobně. Možná i pro to se s tím jen těžko smířím. Většího pohodáře by jste snad jen těžko hledali. Překládal Zeměplochu od Terryho Prachetta a byl prostě svůj. Jeho vyprávění nás vždycky dokázalo tak nějak povzbudit, vtáhnout do děje a rádi jsme se i zasmáli. Je hrozná škoda, že tak úžasný člověk nás opustil. R.I.P., Honzo.

Zemřel překladatel Zeměplochy Jan Kantůrek

Lobotomizace

** 19:46 Poslední dobou mam pocit, že mi někdo usiluje o mozek. Všichni se chovaj jak idioti a jak kdyby nikdy nepoužívali mozek.

Dneska ráno jsem se třeba strašně nasral hned dvakrát nad debilitou lidí. První byla jedna ukrajinka, co přišla ke mě ke stolu a začala mi hejbat papírama k potvrzení a dělat mrdník na stole, aby si měla kam položit svoje pojebaný kafe. Dostala hroznej diktát. Vypíčoval jsem jí, že kafe patří na jídelnu a že má vypadnout ze stolu a nehrabat mi na papíry, že ten stůl je můj (moje pracoviště) a ona má stůl na jídelně. Sebrala si kafe a uražená šla do hajzlu. Byl jsem vytočenej ještě hodinu po tom, protože každý ráno, než vůbec můžu začít pracovat, tak si musim celej stůl uklidit a uspořádat, protože jim je to jedno a nechaj tam ten mrdník bez nějakých výčitek.

Další ukrajinka přišla asi hodinu po tejhle a normálně na hulváta mi vyškubla papíry z desek s tím, že si potřebuje napsat nějakej krám nebo co. To mě nasralo a byla další na řadě, kdo dostal ten den diktát. Seřval jsem jí, že papíry jsou pod stolem v bedně a že tam je asi první den nebo co, že to neví. Vypadlo z ní to nejdebilnější, co jsem kdy slyšel. Že to neví a že měla vždycky papíry na stole.

Další taková věc je to, že řidiči nám nějak zlenivěli a prostě nějakým záhadným způsobem ignorujou rychlovky. Prostě si nezjistí, jestli na jejich lince nějaká je nebo ne a prostě si naloží, co vidí a odjedou. Pak dostanu zjebáno, že jsem jim to neřekl! Co mam ještě kurva dělat za lidi kolem? Mam je vodit za ručičku a říkat jim, že tam maj rychlovky a že to je jejich práce naložit si celou linku i s rychlovkama nebo jako co? Do píče oni dostali za minulej rok dvakrát přidáno a ještě jsou líný dělat svojí práci.

Zejtra je pátek, bláznů svátek a já doufám, že se nestane nic extra nebo vyletim z kůže a bude hroznej mazec. To si jen tak za rámeček nedaj.

Krize v ČT 2000/2001 - StandaShow [VIDEO]

** 21:06 Hele, kámo, ten týpek StandaShow má fakt ve věcech jasno. Hlavně mi teď připoměl dost podstatnou událost v historii ČT, za kterou vlastně platíme koncesionářský poplatky ČT (někteří i nedobrovolně) a je dobře, že na to BOBO i po ~17ti letech někdo poukazuje.

Stando, nepochybně ti patří velký dík za tenhle dechberoucí souhrn toho všeho, co se kolem ČT na přelomu let 2000/2001 odehrávalo. Na video se koukněte níže, fakt to stojí za to. Na youtube (ZDE) se pod videem dozvíte více informací jak můžete Standu podpořit. Lets GO!


Nadpisy, titulky a další

** 07:23

Nebude máslo ani mléko. Včely vymírají. Denně se cpou řepkou a zase řepkou, říká Mikeš - no tak já nevim jak vy páni redaktoři, blogeři nebo co to jste za pisálky, ale někdo by vám měl dát pár facek. Spojit v jednom nadpisu krávy a včely to je fakt dobrý, navíc to zní, jako by mlíko vyráběly včely. Je vidět, že to kocour Mikeš rozumí jak koza petrželi.

Jenom takovej krátkej posměšek nad tím, jak všechno upadá.

Krátká úvaha

** 06:27 Nedávno jsem kdesi četl článek o vyjádření poklony a uznání ženám. Byly tam takový ty typický kecy o tom, jakou přináší hroznou oběť. Jak si kvůli nám mění jméno, jak se kvůli nám stěhujou, jak se kvůli nám vzdávaj koníčků a tak podobně. Pak přišla klasika ve formě těhotenství a že co pro nás musí vydržet za bolest a pak že se staraj o naše potomky, že kvůli tomu skoro ani nespí a další hovadiny.

Nikdo už ale nevidí, že ženy nás nutí do manželství. Nikdo už nevidí, že víc jak polovina žen si dítě doslova vyžebrá. Nikdo už nevidí, že to není jenom o tý ženský. Že ten chlap musí makat jako magor, aby připravil hnízdo. Že chlap se o ženskou stará, podává jí věci, protože ona se s pupkem skoro ani ke stolu neohne, že jí div že ne na rukou nosí, protože ví, že ona to prostě nezvládne, dělá domácí práce. Každej normální chlap dělá domácí práce, ale tak teď jich dělá podstatně víc, než když se dala práce rozdělit, že? Jo a když už jsme u těch povinností, co máme a co nás teprv čekaj, tak bych rád řekl, že na prvním místě je to, že vás ženský vozíme do nemocnice, jsme u porodu i když to stojí randál a pak si vás vezeme domů. Tam se nevyspíme, protože naše společný dílo neustále vříská, protože si roztahuje plíce. Každou chvíli je to naše dílo posraný, protože ho krmíte jenom mlíkem, taky bych se posral pít jenom mlíko Takže se vlastně ve finále vůbec nevyspíme do práce, protože mimino furt vříská, vrní, hejbe se, funí, prská a každá normální matka na to reaguje a jak vyletí z postele nebo sebou cukne, tak vás samozřejmě vzbudí. Takže chodíme do práce nevyspalí a vypadáme spíš jako zombíci a ještě se po nás chtěj výkony. Tohle udělej, tamto udělej, malýho přebal, malýho podej, malýho vykoupej, malýho dej spát a pak se mi věnuj, protože porodem tvýho potomka pitomče vášeň nekončí a ty se mi budeš hezky věnovat a spát si jdi kdy chceš a v práci funguj jak chceš, jsi chlap, něco vydržíš ne?!

No tak tohle byl jenom krátkej výčet jakej na to mam názor a že ne všechno je o ženský a že ne za všechno ji musíme ctít, uznávat a vyzdvihovat, co pro nás všechno neudělala. My na tom máme podobnej díl práce a jak se říká: "každá práce má to svoje". Jo, nerodíme a každej nám furt vpaluje do xichtu, jak by jsme si měli vyzkoušet porodní bolesti a takový ty kecy. Příroda to tak zařídila a rodí prostě ženy, tak držte pysk a bude všechno dobrý. Díky bohu, že nejsem žena.

Jo a děti, když tam nad tím přemýšlím asi ani nechci a nebo jako to mam nastavený teď, normální, velký, mluvící a už se o sebe starající


R.I.P. Stephen Hawking zemřel, bylo mu 76 let

Doblito

** Update 19:09 Teď jsem koukal na díl Simpsnů; myslím že teď jel poslední díl ze série 10, jak jsou v tom Japonsku. Takový debilní stereotypy o Japonsku jsem už dlouho neviděl. I když, něco na tom je, páč je to mrtě odlišná kultura a prostě se tam baví jinak, než my v Evropě a nebo třeba Simpsni v Americe. Kdo nikdy neviděl na youtube nějaký bizardní díl japonských soutěžních pořadů, ten to asi nikdy nepochopí. https://www.youtube.com/watch?v=CuRFJEBKu0Q


** 10:23 Dneska už mi bylo o poznání míň šoufl, jenže stejně jsem musel na pár hodin usednout na trůn. To mi připomíná: na záchodě nesmí být víc než dvě mouchy.

Vyblito

** 12:09 To mám z toho, že žeru polívky typu "co dům dal" - pak to ze mě ráno lítá jak prd na náledí. Člověk pak ani kolikrát nestačí ... divit se, kde te to jen všechno v něm bere. Vcelku homeoffice byla jasná volba. Naštěstí byl na supportu celkem klid, jen řeším s jedním zákošem nějaký přesuny webů, aktualizace serveru, a takový prkotiny kolem. Akorát je blbý řešit důležitý věci, když to ve mě bublá a chvílema se svíjím v křečích.

Zase další week end

** 19:48 Tak je tu zas konec dalšího víkendu. Stál za hovno. Byla to zase nuda, v pátek ožíračka, v sobotu jsem byl nějakej na hovno. Žaludek na vodě, nechutenství, nuda. Prostě a jednoduše všechno špatně. Dneska den začal docela hezky, ale pak se to zas nějak zatáhlo nebo co a člověk je pak akorát nasranej. Sice bylo teplo, ale tak furt to ještě není ono, sluníčko už hřeje a má docela sílu, ale spíše čerpám energii, než abych jí investoval do porací, který jsem měl udělat už dávno. No takže klasika chill a nasrat. Zejtra do práce a vůbec se tam netěšim, ale tak musí se tam, aby byly lowáky. Za pár dní vejplata a snad bude líp.

Konec dovolený

** 04:04 Tak dnešním dnem mi oficiálně končí moje dovolená. Né, dělam si prdel. Byl jsem marod, ale více či méně jsem využil tento čas, kdy jsem musel bejt doma k tomu, abych doma udělal spoustu věcí, na který normálně nemam čas a nebo ani chuť. Takže jsem si doma za ty 3 tejdny hezky odpočinul, zrelaxoval jsem se a teď je čas se vrátit do pracovního režimu.

Pracovní režim je jedna věc, která mě hrozně sere. Jsem takovej ten typ člověka, co normálně strašně rád lenoší a musí mě něco hodně nadchnout, abych se prostě sebral a šel z pohodlí domova někam ven nebo fakt něco dělat. Jsem volnomyšlenkář se smyslem pro pořádek a povinnosti. Blbost co? Taky si říkam, ale mam to tak. Jsem rozdvojená osobnost v tom zdravým slova smyslu. Nejsem na venek hodnej a uvnitř bestie, i když kdo vlastně ví. Myslel jsem to tak, že prostě rád lenošim, ale tenhle proodpočívanej čas dokážu zase "systému" tak nějak vrátit a dřít do padnutí. Jsem normální člověk jako každej jinej. Každej někdy nemá chuť, sílu nebo náladu vůbec něco dělat a pak jsou tu dny, kdy bych udělal všechnu práci za všechny lidi a vůbec mi to nevadí. To mi připomíná, že něco v tom smyslu mě už v pondělí čeká. Bude se makat.

No a pak jsou tu další věci, jako že se nám nevim jak ale přehoupl čas do měsíce března. Březen je vlastně měsíc, kdy si už tak nějak chystáme lehčí oblečení a všichni už jsou tak nějak jarně naladěný. Já to mam trochu složitější a pro mě je jaro někdy leden nebo únor. Složitější to mam z toho hlediska, že jak pěstuju chilli papričky, tak pro mě všechna práce, růst a starosti začínají dřív a proto mam i jaro jakoby dřív. Jsem obrovskej milovník všeho rostoucího, květoucího, vonícího a hlavně barevnýho. Zima je pro mě takovej ten čas, kdy nic nemá svojí normální barvu a všechno je tak nějak nudný, šedý, bílý a podobně. No ale jak začnu sázet, tak najednou za pár dní přijde to vyklíčení a první zelenkavá barva a vlastně novej život, kterej ve mě evokuje něco, jako bych se znovu narodil. Čerpám z těch rostlin pomyslnou energii, dělá mi to dobře na mysl, že už je čas se probudit a něco tvořit. Už se vážně nemůžu dočkat, až budou parky zelený, lesy voňavý a louky plný krásných barevných květin a bylin. Bylinky nesbírám a většinu z nich ani nepoznám, ale to mi vůbec nevadí. Jako člověku, co rád fotí a nebo jen tak někde sedí a relaxuje tohle bohatě stačí, jenom to vidět.

S tím, že už by se mělo začít oteplovat a venku by mělo bejt tak nějak příznivě, začínáme i s kolegou Lishackem uvažovat, co všechno budeme a nebudeme dělat. Minulej rok jsme se na kolech jenom rozhejbávali, i když jsme upálili pěkných pár kilometrů, ale stále to ještě nebylo úplně ono. Letos by jsme rádi i nějaký delší vejlety a někam na zajímavý místa, kde jsme třeba ještě nikdy nebyli. Jasně, nejde hned na začátku po několika letech jezdit kdo ví jak daleko, protože člověk neodhadne, co všechno si může dovolit a vejlety jak na kolech, tak pěšky by měly být o tom, že si to člověk co nejvíce užije a ne, že pak bude zbytek víkendu skuhrat, že je celej rozbitej a že má třeba svalovou horečku nebo podobně. Ale zároveň to není ani o tom obejít si tady známej okruh, ktereh má dohromady 5 km a jít zas domů. To kdybych chtěl dělat, tak bych sednul na vlak, dojel na místo, udělal si prochajdu a jel zas vlakem domů, ale to je přesně to co nechci, chci si dát do těla, chci se částečně zničit, ale příjemně a zakončit to třeba večer posezením s přáteli u pivka nebo nějak podobně. Prostě si užívat, že je (nyní spíš teprv bude) venku hezky.