** 03:06 Jezdim si tak podle navigace a cestuju tím našim malým krajem a zjišťuju, že cyklostezky jsou příjezdovky k hospodářským stavením a polnostem. Jeden velkej hnus k poblití a ještě se tím hrdě chlubí a dávaj tam ty jejich žlutý cedulky s číslem, jako by se jednalo o nějakou dálnici nebo co. Asi se nechali inspirovat dálnicí D1.

Přenastavil jsem si navigaci na silniční kolo, byť teda silniční nemam a hned jsem měl konečně pocit, že jedu po něčem, čemu se dá říkat s klidem silnice, stezka nebo normální cesta. Jsem spoko a jezdim tuhle konkrétní trasu už jenom jako silniční kolálista. S tím jsou spojený samozřejmě zase strasti s řidičema aut, který absolutně nejsou schopný nebo ochotný respektovat mě na silnici a nenechávaj mezi náma skoro žádnej rozestup. No ale nebudu křivdit těm, co se mi krásně obloukem vyhejbaj a používají u toho i blinkr. Nejvíc mě asi překvapujou kamioňáci, který se mi vyhnou vždycky ukázkově a nemaj s tím žádnej problém - jó. hold profík se pozná!

Zase ale jako radši využívam lesní cesty, cyklostezky a turistický stezky značený, kde mam klid a nemusim se stresovat, že by mě někdo srazil. Navíc se projedu krásnou přírodou a na čerstvým vzduchu.

No a z poslední jízdy mam takovej docela úsměvnej zážitek. Jedu z kopce dolů a metu si to slušných 55 km/h a najednou si napravo všimnu srnky. Rozběhla se jak kdyby jí někdo střelil do prdele a mazala stejnou rychlostí souběžně se mnou. Říkal jsem si tak v duchu: "hlavně mi tam ty kurvo nevběhni, protože tohle by nedopadlo dobře". Blížil jsem se do spodní části, kde je lávka a tak si přibržďuju a co se nestalo, ta kurva srnka udělala dva skoky přes cestu a nalevo ode mě hodila v pangejtu takový salto, že jsem vyprskl smíchy a zařval jsem na ní: "to máš za to ty kurvo!" Pokračoval jsem dál v cestě, ale tohle mít natočený, tak už bych to dávno cpal na youtube a další socka sítě, protože tohle mě fakt pobavilo. Dál už se nic zajímavýho nestalo.

Cestou domů jsem měl menší konflikt s arogantním čůrákem v Audi A6 Avant, kterej stál na "přechodu". Nešlo přímo o přechod, ale o místo určené k přecházení a jelikož je to spojka pro cyklopěší stezku, tak tam fakt neměl co dělat. Dostal hroznej diktát o tom, jakej je to čůrák a zmrd a že by se měl probrat. Zkoušel na mě takový ty kecy, že co jezdim na kole po chodníku, ale to samozřejmě neuspěl a po tom, co jsem mu ukázal na značku, tak mu nějak došly slova. Po tomhle prokrvujícím rozhovoru jsem spokojeně pokračoval po cyklostezce směr domov. No a dál se zase nic nedělo, jenom jsem potkal na kole souseda z baráku, taky vášnivýho kolálistu, kterýho jsem předjel do kopce a mastil dál.

Prostě a jednoduše řidiči na nás serou a je jim totálně u prdele, že jsme součástí silničního provozu a že by na nás měli brát taky trochu ohled. Minimálně na nás cyklisty, kteří se snažíme jezdit normálně a nijak extra nevyčníváme. Na cyklozmrdy, drátěný vši a další verbeš(ž) ať jsou klidně bezohledný, ti si to zaslouží.

---

a v dalším díle si povíme, jak jsem se vrátil ke starý zapomenutý zábavě