** 02:15 Tak jsem tu zase s nějakýma těma štěkama ze života obyčejnýho skladníka. Událo se toho strašně moc a vlastně dohromady nic moc. No, ale aby jsem to dlouho neokecával, tak se do toho pomalu pustíme.

Minulej tejden byl strašnej, protože jsem si brutálně rozjebal spánkovej režim a přežíval jsem na kofeinu a díky odpolednímu spánku. To znamená, že jsem se nafutroval kafem a nějak jsem přežil šichtu a pak jsem přišel domů a šel rovnou spát a pak jsem se vzbudil večer a zas kafe a čumákovat do rána, než budu moct jít na šichtu a tak to bylo furt dokola. Modlil jsem se, aby už konečně byl víkend a mohl jsem se bez stresů vyspat do růžova. Povedlo se, ale nesrovnal jsem si režim a tak jsem to protáhl do dalšího tejdne, kterej probíhá právě teď, kdy místo toho, abych si šel lehnout o půlnoci a do rána naspal svých 8 hodin, tak to zas je celý dojebaný. Pondělek vypadal asi tak, že jsem šel spát v 5 ráno a v 9 vstával. Úterý bylo dost podobný s rozdílem, že jsem šel spát ve 4 a zas vstával v 9. Středa vypadala líp, protože jsem se přinutil trochu dřív a šel jsem v půl třetí ráno spát a vstávačka je jasná. No a dneska už je čtvrtek a zas tu čumim do kompa nakafovanej tak, že jinej by měl po každým mým kafi trojtej infarkt a vezli by ho do špitálu rychlou. Už vidim, jak budu o víkendu nepoužitelnej.

Od spánku se přesunem do práce, kde se hned v pondělí dělo něco málo zajímavýho. Přijdu si tak na směnu a kolegyně seděla venku a brečela. Ptám se jí, co se stalo a ona mi odvětila, že dostala výpověď. Čuměl jsem jak puk, nechápal jsem za co a tak. Rozpovídala se a říkala, že jí končí zkušebka a mluvila s vedoucím o tom, jestli jí proudlouží smlouvu nebo co bude. Řekl, že ještě neví a podobný kecy. V pondělí měla přijít na pátou do práce, ale nějak se jí povedlo přijít v půl devátý a to byl asi poslední hřebík do rakve. Prostě jí dal výpověď, ale to by bylo pochopitelný, protože měla měsíc nazpět nějaký období, kdy prostě neměla k práci, co by chtěla a tak seděla venku a čekala třeba dvě hodiny na náčiní, aby mohla pracovat. No ale to by nebyl takovej problém. Jako větší problém vidím spíš to, že jí údajně měl sdělit jako důvod výpovědi, že se nedokázala začlenit do kolektivu nebo spíše, že jí kolektiv nepřijmul. To jako fakt? Ano, byla svoje a chovala se tak nějak divně, ale s nikým neměla nějakej konflikt, kterej by měl takovou váhu, aby mohl něco takovýho říct, jako důvod k výpovědi.

Ukrajinky v práci se rozčilujou, že cosi s hodinama a já nevim co. Do toho všeho se přidalo to, že agentura, která je zaměstnává jim neplatí vejplatu, ale postupně je výplácí jenom formou záloh, což je jaksi nemyslitelný, když náš zaměstnavatel peníze posílá včas a všem v plné výši, tak nevim, co se tam děje. Jedno, co je viditelný a jasný je to, že ty lidi nemaj chuť do práce, nechce se jim dělat nic navíc a tak prostě dělaj jenom to nutný, co se po nich chce a víc ani ránu. Nedivim se, dělam to taky a to mam normálně vejplatu pravidelně v plný výši a přes to všechno si dělam jenom to, co musim a víc mě nezajímá. Jde tam o to, že vedení nějak moc nechce komunikovat o platech a tak, přidávaj práci navíc, ale peníze nějak navíc asi nejsou. Byla kvůli tomu docela ostrá debata, protože prostě nikdo nebude dělat nic navíc bez motivace.

No a to je prozatím všechno, protože krom toho, že chodim do práce i z práce utahanej jak vůl, tak se nic moc neděje. Jenom prostě nestíham to, co bych chtěl a všechno se nějak moc sere. Budu si muset udělat zas nějakej pořádek v tom, co je primární a co se může nechat na později.

Chystam ještě dlouhej článek nebo několik o tom, jak jsme s kolegou Lishackem zadupali x projektů a nedotáhli do konce spoustu domluvených věcí. Neříkam, že všechno je to společná chyba, ale v některých případech tomu tak bylo. Proč tomu tak bylo a o čem to bylo? O tom příště.