Blog: bastlírna

Oprava noťase 486 DX2 - Výměna konektoru COM1

2018-11-10 udeřil Lišák Obecney

** 19:20 Sehnal jsem vhodný konektor pro výměnu portu COM1! Nakonec jsem koupil v českém E-shopu ITAGE Delock Adaptér D-Sub 9 samec > svorkovnice 6 pinů, který má na sobě přesně ten úzký konektor, který jsem potřeboval. Hned jak mi to přišlo, opatrně jsem vypájel tento nový konektor z desky adaptéru. Dalo to trochu (ehm... torchu dost) práce, abych ho nepoškodil. Povedlo se mi to na první dobrou; líp bych to už asi nesvedl. Vypájený konektor je vidět na přiložených fotografiích níže.

Vraťme se ale trochu zpět. Než jsem tento konektor sehnal, původní konektor jsem vypájel (je vidět pro srovnání na poslední fotce) a místo něj jsem napájel kablík s konektorem. Tím jsem si ověřil, že ten COM funguje. A skutečně fungoval. Ještě stojí za zmínku, že jsem kvůli experimentům (a kvůli místu) vypájel z desky také mikrofon, který jsem tam po instalaci nového konektoru vrátil zpět. Opět je to patrné na fotkách (bez konektoru a s konektorem, kde již mikrofon je). Mikrofon však nefunguje, ale já vlastně ani nevím jestli před tím fungoval nebo ne. Před manipulací s ním mě totiž nenapadlo ho vyzkoušet. Ale to je detail, mikrofon je zde spíš "na parádu", vzhledem k tomu, kolik vibrací a hluku do chasis noťase přenáší hard disk.

Když už jsem nakousnul téma HDD, rozhodl jsem se pro upgrade disku. Jednoduše ho vyměním na CF kartu. Existují na to redukce, které jsou k dostání zde: http://www.compuny.cz/redukce-44pin-ata.html nebo třeba tady: https://www.lan-shop.cz/redukce-pc/vystupni-porty/cf a pak tam prostě dám CF kartu. Pro tyhle MS-DOS PC doporučuji maximálně 2 GB karty, protože to je největší velikost diskového oddílu, kterou MS-DOS umí. Jde použít třeba i 4 GB nebo 8 GB karta, ale pak je třeba disk rozdělit na více logických jednotek (C, D, E, F... ale fyzicky půjde o jeden disk). Je také důležité, aby je uměl detekovat (a připojit) BIOS. U této 486 DX2 si nejsem moc jistý, ale za pokus to stojí. Kdyžtak tam dám něco menšího. Snad to bude kompatibilní.

Tak ale abych to uzavřel. Konektor jsem vyměnil, krásně tam zapadl a funguje. Konečně tedy mám normální myš a né tu "bradavici", kterou je to vybavené v základu. Stejně jsem jí v BIOSu zakázal, protože mě to štvalo. Myš funguje i v DOSu s původním ovladačem Mitsumi, který je snad ze všech ovladačů nejvíc univerzální a hlavně má jenom 14 kB, což se hodí i na bootovací diskety, které mají omezenou kapacitu 1.44 MB.

Oprava noťase 486 DX2 - Výměna FDD 1.44 MB

2018-10-13 udeřil Lišák Obecney

** 21:39 Tak jsem se dostal k opravě, nebo spíš k výměně disketové mechaniky FDD 3.5" (1.44 MB). Původní mechanika měla v sobě extra motor na pohon diskety, který byl připojený gumovým řemínkem, což jsem fakt nepochopil. Normálně tam jsou motory přímo na hřídeli pohonu otáčení disku, což tady bylo prostě jinak.

Našel jsem tedy jinou disketovku, která rozměrově odpovídala a byla taky na připojení flex-kabelem. Jediný problém byl, že disketovka měla vývod na kabel na druhé straně a ještě k tomu byl otočený (takže pin 1 byl ve skutečnosti pin 26). Měl jsem docela dlouhý kabel k tomu, abych to vzládnul připojit i když se konektory nacházeli na opačných stranách. Problém však stále spočíval v těch přehozených pinech.

Sehnat přehozený kabel by bylo na dlouho. Zvolil jsem tedy trochu neobvyklou metodu. Konektor na kabel u disketovky jsem vypájel a zpět jsem ho zapájel otočený o 180°. Všechno funguje jak má, takže oprava / výměna FDD se povedla.

Příště budu přehazovat rozbitý COM konektor, abych mohl připojit myš. Bude hodně těžké sehnat konektor, který má zadní (pájecí) základnu úzkou, jak je možná vidět i na fotkách. Nikde ho nemají, nemůžu ho nikde sehnat. Nezbývá než pátrat, třeba narazím na nějaký e-shop v evropě, nebo jinde v zahraničí. Držte mi palce

Oprava noťase 486 DX2

2018-10-08 udeřil Lišák Obecney

** 21:08 Povedlo se mi včera opravit jeden celkem historickej kousek - notebook 486 DX2, 8MB RAM, 350 MB HDD, zvukovka. V podstatě stačilo jenom propájet studeňáky a očistit některá zoxidovaná místa. Ale dost zvláštní věc, co se mi ještě snad nikdy nestalo; vybitá baterka na BIOSu bránila v naběhnutí a když už to naběhlo, tak to blblo a vždycky po několika minutách to zamrzlo. Taky bylo prakticky nemožné nastavit datum v BIOSu, protože během nastavování se datum s časem neustále restartovali. Baterka pro bios je naletovaná přímo na desce, je tam lithiová knoflíková baterie 3V s vývody do PCB CR 1225 FH. Po výměně to drží, už to jede asi 20 hodin v kuse a bez problémů.

Ještě uvažuju o tom, že bych nechal repasovat původní (hlavní napájecí) baterii, která už je hrozně stará a hrozí že by vytekla, což prostě nechceš. Je tu ale několik problémů. Články o rozměrech 17x67mm (atyp 4/3AU) nejsou k dostání ve variantě Ni-CD, ale pouze Ni-MH. Ten noťas to sežere, v tom problém není, jenže každý typ má své pro a proti. Ni-MH sice mají mnohem vyšší kapacitu, ale zároveň mají poloviční životnost než baterie Ni-CD. Dalším problémem je cena. Za jeden článek HR-4/3AU-1Z 4000 chtějí 232,- Kč, což při osmi článcích vychází na 1856,- Kč. Když si baterii nechám zrepasovat v GESu, řeknou si o 35,- Kč za práci na jeden článek, což sice moc není, ale koncová cena se vyšplhá na 2136,- Kč. Kdyby ty články nebyly atypický, nebyla by cena takhle vysoká.

Běží na tom MS-DOS 6.22 a Windows 95. Abych tam mohl něco nahrát (např. starší DOSovské hry), budu muset ještě opravit disketovku, protože se chová nějak divně. Po startu to udělá klasický seek zvuk, ale při vložení diskety je jenom slyšet že se tam něco točí, ale disketa nezapadne do zámku a neotáčí se. Je to záhada. Možná ji budu muset vyměnit, ale ještě nevím kde vezmu náhradní. Je tam taková zmenšená s připojením na flex-kabel. Myslím že jsem něco podobného viděl ve starých serverech IBM. No, budu pátrat, držte palce.

Stále bliká, stále bliká, že by studeňák?

2017-12-10 udeřil Lišák Obecney

** 10:01 Tak jak jsem zprvu myslel že už to je dobrý a monitor bude fachat, tak jsem se docela seknul. On fungoval, zdálo se to být OK, ale jen do doby, než jsem ho na noc vypnul. Takže stále bliká, stále bliká...

Teď se mi zdá že jsou nějaké interference v té části powerboardu, kde je inverter (zapalovací a napájecí část pro CCFL zářivky). Možná jen nějaký studeňák (nedostatečně prohřátý pájený spoj)? Každopádně to neřeší ty mizerný artefakty, který mi to hází po startu PC (obrazovka náběhu BIOSu). Musím tam vyzkoušet jinou grafickou kartu. Jen se modlím, aby to tou grafikou nebylo, páč jí mám v CPU a to by znamenalo, že to odchází celý. Snad to bude jen ten monitor a možná že to ty artefakty hází díky nějakýmu rušení z inverteru při nízkým rozlišení.

No, držte mi palce, jdu dál ladit a zkoumat příčinu závady.

Výměna vyschlých kondenzátorů v LCD monitoru

2017-12-08 udeřil Lišák Obecney

** 21:54 Přináším další (snad) užitečný kraviny kolem kompů. Tentokrát se bude jednat spíš o HW na úrovni elektro-amatérský opravy. Každý, kdo zručně ovládá pájení na měkko (cínová pájka) a má už pár zkušeností, ten to snad zvládne taky.

Mám 23" monitor, který už má za sebou asi 6-7 let. Posledního asi půl roku se stávalo, že když byl monitor "studený", tak po náběhu začal blikat, což se ustálilo cca během 1 - 5 minut při připojení přes DVI. Když byl připojený přes VGA, tak naběhl hned, ale obraz monitoru se "vlnil". Z toho jsem usoudil, že bude problém ve zdroji monitoru (power-board).

Vysvětlím o co jde. Všechny tyhle monitory mají uvnitř 2 základní desky plošných spojů (PCB). Tou hlavní funkční PCB je tzv. "main-board", kde je elektronika pro samotný LCD display obsahující signálové vstupy do monitoru (konektory VGA, DVI, DP, HDMI...), konvertor v podobě IO (Integrovaný Obvod) a dále signálový výstup pro LCD panel. Pak je tam nezbytná PCB pro napájení, říká se tomu "power-board" - napájecí zdroj monitoru, který má na sobě rovnou i tzv. "inverter", což je vysokonapěťový měnič a řídící jednotka pro CCFL "zářivky" k podsvícení samotného displaye.

Ty power-boardy v monitorech obvykle trpí na vysoké teploty především díky jejich konstrukci a umístění. Vzhledem k tomu, že ty zdroje musí (téměř) dokonale filtrovat střídavou složku ze sítě (230V~50Hz) a ostatní špičky v napájení, musí tam být dost slušný kondenzátory, který tyhle špičky a křivky vyhlazují. Na hrubé vyhlazení nízkých frekvencí se běžně používají elektrolytické kondenzátory především díky tomu, že se vyrábějí ve vyšších kapacitách, než ostatní (keramika, svitek, tantal...), jsou levný a oproti ostatním v poměru velikost/kapacita jsou nejmenší. Problém elektrolytických kondenzátorů je však ten, že vlivem vysokých teplot časem ztrácí svoje vlastnosti a přestávají plnit svojí funkci, což je snad ten největší problém všech monitorů (a spínaných zdrojů obecně). Ono kolikrát stačí ty kondíky vyměnit, přičemž se cena za součástky pohybuje v řádech stokorun, a monitor/zdroj funguje dál. A lidi to vyhazujou jenom díky tomu, že odešlo něco za stovku?

Já jsem si tedy našel na netu servisní manuál k tomu monitoru, vypsal jsem si hodnoty elektrolytických kondenzátorů co jsou na tom power-boardu (kapacitu a napětí) a ty jsem si koupil. Koupil jsem ty kvalitnější co mají teplotní výdrž +105 °C a za komplet všechny jsem zaplatil 153 Kč. Kupoval jsem je v prodejně GES Electronics.

Součástky jsem tedy měl a tak nezbývalo než rozebrat monitor, vyndat power-board, vypájet z něj ty starý "nafouklý" kondíky a zapájet tam ty nový. To už ale podrobně popisovat nebudu; každý amatérský elektro kutil tohle zná a umí to. Jen pozor, ono to na těch fotkách asi nebude vidět, ale ten velký kondenzátor 150uF / 450V, jak tam leží, jsem na PCB nalepil pomocí tavnýho lepidla, stejně jak tam byl nalepený ten původní. A je pravda, že ten původní tam držel docela fest...

Dopadlo to dobře, monitor funguje, sice to ještě není úplně usazený, ale ono si to sedne. Je paráda, že nemusím kupovat nový monitor za tisíce. Místo toho jsem se vešel s opravou do pár stovek a celá ta oprava mi trvala ani né hodinu. Možná 2 hodiny i s přípravou. Já jsem spokojenej.

Ještě přiložím fotky, kde je názorně vidět i to, co se vlastně měnilo. Snad to pomůže někomu, kdo řeší podobný problém.