To nedáš

** Update 19:54 Vyjedu si pár DNS záznamů abych měl na zítřek do práce podklady. V tývce kouknu na Ohnivý kuře, pak na prima play zkouknu Letopisy rodu Shannara. Nechápu, proč to dávají ve stejný čas. Možná to zkouknu v opačném pořadí. Ještě nevím. Dneska chci jít brzy spát, mám toho plný brejle. Pondělky bývají kritické.

** 17:54 Když jsem dneska v podvečer jel z práce domů mastnou tyčí, připadal jsem si jako Harry Potter. Jízda to byla na tvrdých židlích, takže jsem skoro měl gule na maděru takovým způsobem, že kdybych letěl na koštěti Nimbus 3000, byl by to o level lepší zážitek. K tomu co budu dále psát chci předně říct, že nemám ani půl slova proti vozýčkářům a postiženým lidem. To co se tam stalo, se mi ale bude honit hlavou trochu dýl, než mi bude příjemný. Nastupovala pani na vozýčku, vezl jí nějaký muž. Zkoušel ten vozýk narvat do busu bez vyklopené plošiny, což spustilo řev té paní "To nedáš! To nedáš! Tó nédááš!" Já jsem si v tu chvíli říkal: "Tak to nechceš..." Vyběhla paní řidička, vyklopila plošinu a pohoda. Jen podotýkám - na tom autobuse jsou dvě tlačítka. Jedno z nich je klasicky na otevření dveří a druhé pro signál řidiči, že chce nástoupit vozýčkář. Jen připomínám, že cítím respekt k lidem s jakýmkoliv handicapem. Je ale důležité se informovat o tom, jak funguje městská hromadná doprava. Ale nic, neřeším, učený z nebe nespadl. Lidi by se měli umět domluvit. Komunikace je důležitá.