** 00:59 Tak jsem tu zas a mam tu pár informací, jak jsem byl v pátek nasranej jak svině. Začátek směny se jevil celkem dobře a dělali jsme všichni tak, aby bylo včas hotovo. Ve 12 se sebrala první banda a šla domů, ve 14 se sebrali ukrainci a táhli domů. Do konce šichty zbejvalo ještě dost práce a času, ale bylo málo lidí a začal jsem vidět komplikace. No netrvalo to dlouho a byl jsem v práci jedinej čech a zbytek byli ukrainci, co nově nastoupili a tak nic neumí a byli jenom přítěží. Nasadil jsem si sluchátka a pustil si hodně nahlas metal a začal dělat za dva. Do toho přišel vedoucí a přál nám hezký svátky a takový ty podobný sračky.

Ani nevim jak, ale pak pro mě čas nehrál žádnou roli a prostě jsem dřel jak magor. Najedou konec a já byl rád, že jsem si mohl oddychnout. Jenže jak jsem byl utahanej, tak jsem si musel na chvilku sednout a dejchat jinak bych asi vybuchl vzteky. Jak je kurva možný, že si jde vedoucí klidně domů a klidně nám přeje klidný svátky, když do píči ví, že tam budeme do bůh ví kdy a že to tam potáhnu s novýma lidma, který jsou dobrý tak na sbírání papíru. Do píči to jako fakt myslí vážně? Mezi svátkama očekává, že nastoupim do práce a budu dál fungovat jako by se nic nestalo. Hodlám mu to velmi znepříjemnit a bude se kurva hodně divit.

Mam totiž potvrzeno, že pro mě je místo v Německu a že můžu nastoupit po novým roce. Zbejvá se jen dohodnout, zajet tam a vyjednat poslední detaily. Hodně se těšim na to, až vedoucímu jebnu na stůl výpověď s okamžitou platností a odejdu. Nebudu se sebou nechávat orat. Vydělam si víc a budu daleko spokojenější, než v tejhle pakárně.

Jsem dělník a největší strach mam ze dvou věcí. 1. že mi dojdou cigarety, 2. že dostanu kafe bez kofeinu.