Středa, jo, bylo to třeba
** 15:53 Tak dneska byl den jako žádnej jinej. Přijdu do práce, udělam si kafe a jdu si ještě na cígo a tak. Pohodka, vše probíhá, jako obvykle, ale v 9 ráno se vše obrací v něco daleko zajímavějšího.
Přišla kolegyně do práce a hned v kanclu u čekání na vodu na čaj jí asi přeskočilo a prohlásila cosi ve smyslu, že "takhle se o mě určitě bavíte celou dobu, když tu nejsem" a odešla. Všichni přítomní zůstali koukat jak opařený, ale přešli to s tím, že na to už jsou zvyklí. Ona totiž naše kolegyně má pocit, že se celej den bavíme jen o ní, jak je neschopná píča a tak podobně. Chvíli byl klid a každej si dělal svoje.
Najednou slyším, jak vysává prodejnu, ale to by nebylo nic neobvyklýho. Myšlenka odešla stejně rychle, jak přišla a dál jsem se věnoval práci. Z ničeho nic vylítla, že ty stopy na koberci jsou stejně jenom ode mě, jak tam furt chodim a zas zalezla. Jdu se podívat, co se stalo, protože jsem tam dneska ještě nebyl a co jsem teda provedl. Vyhrkne na mě "no podívej se..", tak na ní tupě čumim, že co jí zas přeletělo přes dutinu lebeční a to bych nebyl já, abych neudělal nějakou kulišárnu. Se slovy, že to vysála na hovno, což byla pravda, jsem si utřel boty do koberce a šel. Hulákala na mě, že jestli si dělam prdel, ale to už jsem byl myšlenkama zas někde jinde a šel si po svým.
Uběhla asi půlhodina nebo tak nějak a mezi tím jsem makal a pak šel na kuřáckou pauzu. Vrátil jsem se a ona vyběhla z prodejny na sklad a huláká na mě, že mě zbije, že jsem konina a že takhle se k ní chovat nebudu a že se s ní budu bavit slušně a že je matka samoživitelka a že se musí starat o syna a že už má něco odžito a další psychotický výlevy. Pokračovalo to tím, že se mě nebojí a že mě klidně napálí a dál to stupňovala, až to došlo k tomu, že mi rozmlátí flašku o hlavu a tak.
Musel jsem se opřít o stůl, abych jí něco neprovedl. Po ruce jsem měl hodně věcí, co by mohlo letět jejím směrem. Hodně jsem se držel, protože furt mi hlavou běželo, že je to ženská a že jsem v práci a tak si nemůžu dovolit udělat něco, čeho bych pak litoval. V tom zahlásila něco, co mi totálně narušilo veškerou morálku a ze mě vypadlo "ještě chvíli na mě takhle hulákej a půjdeme ven, tam tě chytim za držku a uvidíš ten tanec". Očividně jí překvapilo, že nemá navrch, jak si do teď myslela a začalo ródeo. Lítala sem tam, házela věcma a tak podobně. Najednou zas vyběhla z prodejny, že na to sere a že končí, že s ní nikdo takhle zacházet nebude. Sbalila se a odjela pryč. Takže skončila a po tom, co jsme si to probrali mezi sebou, co že se to vlastně stalo, tak se situace uklidnila a vše se vrátilo k normálu. Vzduch se vyčistil a konečně tam panovala zase ta příjemná nálada bez stresů.
Tím se uzavřela zase jedna pracovní kapitola pro jednu afektovanou píču, která nebyla schopná plnit si svoje pracovní povinnosti a chodit denně do práce. Nechci jí nějak extra špinit nebo něco takovýho, ale tohle nebyla práce pro ní a hlavně ona střídala nálady rychlejš, než se střídá počasí. V jednu chvíli bylo všechno na píču a měla nervový výlevy o tom, jak jsou na ní všichni zlý a jak je život zkurvenej a za dvě vteřiny byla zas přehnaně sluníčková a všechny a všechno milovala. Trošku mam podezření na to, že je neléčená schizofrenička. Taky pak ale nechápu, jak může jezdit do práce autem. Podle mě s těmahle stava by neměla vůbec dostat papíry a pokud se nepletu, tak jednou prohlásila, že je nemá a jezdí bez nich, ale co je vlastně pravda a co ne, když to prohlásila tahle očividně narušená osoba.
