** 19:04 Jak člověk tak nějak stárne, tak na tyhle píčoviny, jako je čert a podobně nemá moc čas, ale tak všichni to hrozně řeší, tak jsem se na to zaměřil a můžu říct, že to hodně upadlo a jestli jsem potkal jednu partičku cestou domů, tak to bylo moc. Kde jsou ty časy, kdy jsme lítali po sídláku a s čertama jsme se naháněli klidně i celou hodinu. Čerti nás třískali řetězama a různě nás vláčeli a my jsme po nich za odměnu házeli petardy a dělali jsme na ně nájezdy v tlupách, kde taky sem tam nějaký to dělo dostali, aby věděli, že na sídláku jsme páni my.

No a co se týče práce, tak to je fakt trága. Jsem nasranej, jak to tam vypadá, protože už jsme tam jenom 4 češi a zbytek jsou ukrainci, který se jenom flákaj, žerou a zašívaj se kde můžou, aby nebyli vidět. K tomu všemu tihle makáči 22. prosince končí a jedou domů, takže tam z celý bandy zůstanem na obě směny jenom 4 lidi a nebude se to ani náhodou stíhat a prostě v pátek 22. prosince to vidim na poslední šichtu. Pak se prostě a jednoduše zamkne a už tam nikdo nepřijde, protože na co jako.

Je to smutnej konec, ale tak co se dá dělat. Vedoucí má neustále čas a furt si myslí, že ještě někdo novej nastoupí a že se to nějak překlene a bude pohodka, ale my víme bezpečně, že to tak nedopadne. Já jsem dostal echo, že v Německu je práce, kde není potřeba jazyk a platí slušně, žádná agentura, ale rovnou pod firmu, kde jsou dělníci hlavně češi, takže domluva nebude složitá. Budu doufat a když se povede, tak budu spokojenej a ještě za dost velkej randál v ojro.