Oprava noťase 486 DX2 - Výměna konektoru COM1

** 19:20 Sehnal jsem vhodný konektor pro výměnu portu COM1! Nakonec jsem koupil v českém E-shopu ITAGE Delock Adaptér D-Sub 9 samec > svorkovnice 6 pinů, který má na sobě přesně ten úzký konektor, který jsem potřeboval. Hned jak mi to přišlo, opatrně jsem vypájel tento nový konektor z desky adaptéru. Dalo to trochu (ehm... torchu dost) práce, abych ho nepoškodil. Povedlo se mi to na první dobrou; líp bych to už asi nesvedl. Vypájený konektor je vidět na přiložených fotografiích níže.

Vraťmě se ale trochu zpět. Než jsem měl tento konektor sehnal, původní konektor jsem vypájel (je vidět pro srovnání na poslední fotce) a místo něj jsem napájel kablík s konektorem. Tím jsem si ověřil, že ten COM funguje. A skutečně fungoval. Ještě stojí za zmínku, že jsem kvůli experimentům (a kvůli místu) vypájel z desky také mikrofon, který jsem tam po instalaci nového konektoru vrátil zpět. Opět je to patrné na fotkách (bez konektoru a s konektorem, kde již mikrofon je). Mikrofon však nefunguje, ale já vlastně ani nevím jestli před tím fungoval nebo ne. Před manipulací s ním mě totiž nenapadlo ho vyzkoušet. Ale to je detail, mikrofon je zde spíš "na parádu", vzhledem k tomu, kolik vibrací a hluku do chasis noťase přenáší hard disk.

Když už jsem nakousnul téma HDD, rozhodl jsem se pro upgrade disku. Jednoduše ho vyměním na CF kartu. Existují na to redukce, které jsou k dostání zde: http://www.compuny.cz/redukce-44pin-ata.html nebo třeba tady: https://www.lan-shop.cz/redukce-pc/vystupni-porty/cf a pak tam prostě dám CF kartu. Pro tyhle MS-DOS PC doporučuji maximálně 2 GB karty, protože to je největší velikost diskového oddílu, kterou MS-DOS umí. Jde použít třeba i 4 GB nebo 8 GB karta, ale pak je třeba disk rozdělit na více logických jednotek (C, D, E, F... ale fyzicky půjde o jeden disk). Je také důležité, aby je uměl detekovat (a připojit) BIOS. U této 486 DX2 si nejsem moc jistý, ale za pokus to stojí. Kdyžtak tam dám něco menšího. Snad to bude kompatibilní.

Tak ale abych to uzavřel. Konektor jsem vyměnil, krásně tam zapadl a funguje. Konečně tedy mám normální myš a né tu "bradavici", kterou je to vybavené v základu. Stejně jsem jí v BIOSu zakázal, protože mě to štvalo. Myš funguje i v DOSu s původním ovladačem Mitsumi, který je snad ze všech ovladačů nejvíc univerzální a hlavně má jenom 14 kB, což se hodí i na bootovací diskety, které mají omezenou kapacitu 1.44 MB.

IMG_9505m.jpg IMG_9508m.jpg IMG_9511m.jpg IMG_9512m.jpg IMG_9514m.jpg IMG_9515m.jpg IMG_9516m.jpg IMG_9517m.jpg IMG_9519m.jpg IMG_9521m.jpg

Zavřen před Billou

** 17:21 Tak si tak jedu pro pívo a najednou čumim a zavřený dveře. Lidi nemohli ani ven ani diovnitř. Čekám, co bude a po nějaký době se konečně otevřely dveře a mohli jsme si jít všichni hromadně nakoupit a lidi, co měli už nakoupeno mohli jít konečně domů. Po cestě k vytouženému pivu jsem si všiml, jak se ostraha, policajti a nějakej člověk - nejspíš zloděj dohadují mezi dveřmi do skladu. Pak mi to konečně došlo, že kvůli tomu bylo zavřeno, aby nemohl utéct. I takhle může občas být zpestřena cesta pro pívo.

Oprava noťase 486 DX2 - Výměna FDD 1.44 MB

** 21:39 Tak jsem se dostal k opravě, nebo spíš k výměně disketové mechaniky FDD 3.5" (1.44 MB). Původní mechanika měla v sobě extra motor na pohon diskety, který byl připojený gumovým řemínkem, což jsem fakt nepochopil. Normálně tam jsou motory přímo na hřídeli pohonu otáčení disku, což tady bylo prostě jinak.

Našel jsem tedy jinou disketovku, která rozměrově odpovídala a byla taky na připojení flex-kabelem. Jediný problém byl, že disketovka měla vývod na kabel na druhé straně a ještě k tomu byl otočený (takže pin 1 byl ve skutečnosti pin 26). Měl jsem docela dlouhý kabel k tomu, abych to vzládnul připojit i když se konektory nacházeli na opačných stranách. Problém však stále spočíval v těch přehozených pinech.

Sehnat přehozený kabel by bylo na dlouho. Zvolil jsem tedy trochu neobvyklou metodu. Konektor na kabel u disketovky jsem vypájel a zpět jsem ho zapájel otočený o 180°. Všechno funguje jak má, takže oprava / výměna FDD se povedla.

Příště budu přehazovat rozbitý COM konektor, abych mohl připojit myš. Bude hodně těžké sehnad konektor, který má zadní (pájecí) základnu úzkou, jak je možná vidět i na fotkách. Nikde ho nemají, nemůžu ho nikde sehnat. Nezbývá než pátrat, třeba narazím na nějaký e-shop v evropě, nebo jinde v zahraničí. Držte mi palce

IMG_9484m.jpg IMG_9486m.jpg IMG_9487m.jpg IMG_9488m.jpg IMG_9490m.jpg

Oprava noťase 486 DX2

** 21:08 Povedlo se mi včera opravit jeden celkem historickej kousek - notebook 486 DX2, 8MB RAM, 350 MB HDD, zvukovka. V podstatě stačilo jenom propájet studeňáky a očistit některá zoxidovaná místa. Ale dost zvláštní věc, co se mi ještě snad nikdy nestalo; vybitá baterka na BIOSu bránila v naběhnutí a když už to naběhlo, tak to blblo a vždycky po několika minutách to zamrzlo. Taky bylo prakticky nemožné nastavit datum v BIOSu, protože během nastavování se datum s časem neustále restartovali. Baterka pro bios je naletovaná přímo na desce, je tam lithiová knoflíková baterie 3V s vývody do PCB CR 1225 FH. Po výměně to drží, už to jede asi 20 hodin v kuse a bez problémů.

Ještě uvažuju o tom, že bych nechal repasovat původní (hlavní napájecí) baterii, která už je hrozně stará a hrozí je by vytekla, což prostě nechceš. Je tu ale několik problémů. Články o rozměrech 17x67mm (atyp 4/3AU) nejsou k dostání ve variantě Ni-CD, ale pouze Ni-MH. Ten noťas to sežere, v tom problém není, jenže každý typ má své pro a proti. Ni-MH sice mají mnohem vyšší kapacitu, ale zároveň mají poloviční životnost než baterie Ni-CD. Dalším problémem je cena. Za jeden článek HR-4/3AU-1Z 4000 chtějí 232,- Kč, což při osmi článcích vychází na 1856,- Kč. Když si baterii nechám zrepasovat v GESu, řeknou si o 35,- Kč za práci na jeden článek, což sice moc není, ale koncová cena se vyšplhá na 2136,- Kč. Kdyby ty články nebyly atypický, nebyla by cena takhle vysoká.

Běží na tom MS-DOS 6.22 a Windows 95. Abych tam mohl něco nahrát (např. starší DOSovské hry), budu muset ještě opravit disketovku, protože se chová nějak divně. Po startu to udělá klasický seek zvuk, ale při vložení diskety je jenom slyšet že se tam něco točí, ale disketa nezapadne do zámku a neotáčí se. Je to záhada. Možná ji budu muset vyměnit, ale ještě nevím kde vezmu náhradní. Je tam taková zmenšená s připojením na flex-kabel. Myslím že jsem něco podobného viděl ve starých serverech IBM. No, budu pátrat, držte palce.

IMG_9473m.jpg IMG_9475m.jpg IMG_9482m.jpg IMG_9483m.jpg

Je to na draka

** 16:06 Je to na draka. Hlavně ta naše síť, která mi prostě nedá spát. Samý smyčky, někde se to vazbí, jede to jako když to nejede... Prostě mě to neuvěřitelně sere a už nevím jak na tý shitový síti, která je postavená na aktivních prvcích od HP (což je 3com rebrand), docílit stability sítě a vyladit to tak, aby to chodilo jak má.

No nic, já půjdu vymyslet něco k obědo/večeři, páč jsem dneska ještě neměl v ústech.

2018-10-03_Tried-to-catch-a-dragon_by_Vorelord.jpg
Tried to catch a dragon... ~ Vorelord

O5 PČR před barákem 2

** 01:02 No tak jsem to krásně zakřikl. Jezdím si tak kamčáky s kolegama z firmy a najednou mi docela rychle pod oknem projede cosi bílýho. Říkam si, že to nebude asi nic divnýho, že to tady zná a najednou slyším docela dobrou ránu. Nevěnoval jsem tomu pozornost, protože jsem měl zrovna rozkecáno a rozjetou zakázku, ale pak se najednou objevila zase PČR v oktávce a pak dopravka v transportéru, tak jsem se sebral a šel jsem se podívat, co že se to vlastně stalo.

No na místě si to fotila PČR a tak jsem si rychle udělal taky nějaký ty fotky, aby bylo na co koukat.

No a jelikož je tu furt pojebaná cenzura všude, tak fotky nebudou.

O5 PČR před barákem

** 01:49 Tak si tak posloucham a sleduju dokument o Černobylu a najednou vidim zase policejní auto před barákem. Říkam si, co se to zase děje, že jsou tady policajti a tak jsem si sundal sluchátka a posloucham. Bohužel jim nebylo nějak moc rozumět, ale mluvili cosi a šli vedle ke vchodu a tam se zdrželi cca 15 minut. No začínam si myslet, že to tu není tak klidný, jako zhruba před dvouma rokama, co jsem se sem nastěhoval. Za jedinej měsíc tu byli policajti už potřetí. Napřed tu honili motorkáře, pak tu byli kvůli sousedům z nejvyššího patra a teď zase něco. Docela by mě zajímalo, co se tu dělo takovýho, že zase musely vyjet na místo 3 auta. Pokaždý, co se tu něco děje, tak hned 3 auta, jako by tu naháněli kdo ví koho.

Jinak je tu celkem klid a pohoda, ale situace pomalu a jistě poslední měsíce houstne. Všímam si toho taky díky tomu, že kdykoliv se večer nebo v noci jdu projet na kole nebo si jenom jdu pro cigára na pumpu, tak jsem lustrovanej. Ono je to možná díky tomu, že nedaleko jsou ubytovny a tam se děje neustále něco. Ubytovny plný poláků, maďarů, rumunů, cikánů, vietnamců a v neposlední řadě všech možných národností z východního bloku. Nebudu vůbec tvrdit, že češi tam nejsou, jsou tam taky a taky umí udělat bordel, aby si zas někdo nemyslel, že jsem zaměřenej vůči cizincům. Je sice pravda, že všechna tahle svoloč je mi těžce proti srsti a trochu víc, když dělaj bordel a nechodí do práce. Na to navazuje debata se sousedem, kterej hlásil cosi o tom, že tu obchází partičky rumunů (nejspíš) a vybíraj sklepy a já nevim co ještě. Tyhle informace jsou celkem podložený, protože o blok pod náma vybraly sklepy a byla tu početná hlídka policajtů včetně psů, kdy si kriminalisti dělali fotky, sbírali otisky a pachovky.

No snad se tady nebude dít nic horšího, než se děje teď, protože není asi nic horšího, než se nemoct cítit bezpečně v místě bydliště. Nejsem nějakej srábek vyhublej, ale tak znáte to - nikdy nevíte na koho narazíte, co se mu honí palicí a jakou zbraň u sebe má.

Samozřejmě, abych nezapomněl, tak PČR patří velkej dík za to, že dohlíží na bezpečnost v našich ulicích a nikdy nejsou daleko, kdyby je někdo skutečně potřeboval. Jejich hlídková činnost se za poslední rok zněkolikanásobila a tak je menší pravděpodobnost, že by se tu stalo něco horšího, než jen drobný krádeže nebo sem tam nějaká ta hospodská strkanice.

PS: Ten ujíždějící motorkář, co se mi prohnal pod oknem byl nakonec chycenej kousek odsud a bylo zjištěno, že nevlastnil ŘP a motorka, na který jel byla kradená. Proto měl asi tak naspěch a proto taky tak moc riskoval a snažil se ujet. Zase o jednoho piráta míň.

Noční cosi

** 22:53 Včera večer se tu zas dělo několik zajímavých věcí. Lítaly tady motorky a auta, což by nebylo nic moc zajímavýho, ale cca za hodinu už to bylo podstatně zajímavější. Projelo tu několik dost silných aut a nejely nijak pomalu. Náhle na to byl slyšet vrtulník, což by člověka nějak nevyvedlo z míry, protože vrtulník záchranky tu sem tam v noci proletí, ale tohle byl vrtulník PČR a svítil na zem a kroužil tu furt dokola cca hodinu. To už bylo dost zajímavý na to, abych začal pátrat po tom, co se tak moc zajímavýho děje, že na to nasadili vrtulník, ale i dnes večer ještě furt nic není venku a tak se můžu jen domnívat o co asi šlo.

Každopádně mě to přivádí k zamyšlení nad tím, co všechno nám už přijde normální a nezajímavý a naopak co nás ještě dokáže zaujmout natolik, že tomu věnujeme všechnu pozornost.

A to je pro dnešek zase vše.

Souhrn 2

** 02:15 Tak jsem tu zase s nějakýma těma štěkama ze života obyčejnýho skladníka. Událo se toho strašně moc a vlastně dohromady nic moc. No, ale aby jsem to dlouho neokecával, tak se do toho pomalu pustíme.

Minulej tejden byl strašnej, protože jsem si brutálně rozjebal spánkovej režim a přežíval jsem na kofeinu a díky odpolednímu spánku. To znamená, že jsem se nafutroval kafem a nějak jsem přežil šichtu a pak jsem přišel domů a šel rovnou spát a pak jsem se vzbudil večer a zas kafe a čumákovat do rána, než budu moct jít na šichtu a tak to bylo furt dokola. Modlil jsem se, aby už konečně byl víkend a mohl jsem se bez stresů vyspat do růžova. Povedlo se, ale nesrovnal jsem si režim a tak jsem to protáhl do dalšího tejdne, kterej probíhá právě teď, kdy místo toho, abych si šel lehnout o půlnoci a do rána naspal svých 8 hodin, tak to zas je celý dojebaný. Pondělek vypadal asi tak, že jsem šel spát v 5 ráno a v 9 vstával. Úterý bylo dost podobný s rozdílem, že jsem šel spát ve 4 a zas vstával v 9. Středa vypadala líp, protože jsem se přinutil trochu dřív a šel jsem v půl třetí ráno spát a vstávačka je jasná. No a dneska už je čtvrtek a zas tu čumim do kompa nakafovanej tak, že jinej by měl po každým mým kafi trojtej infarkt a vezli by ho do špitálu rychlou. Už vidim, jak budu o víkendu nepoužitelnej.

Od spánku se přesunem do práce, kde se hned v pondělí dělo něco málo zajímavýho. Přijdu si tak na směnu a kolegyně seděla venku a brečela. Ptám se jí, co se stalo a ona mi odvětila, že dostala výpověď. Čuměl jsem jak puk, nechápal jsem za co a tak. Rozpovídala se a říkala, že jí končí zkušebka a mluvila s vedoucím o tom, jestli jí proudlouží smlouvu nebo co bude. Řekl, že ještě neví a podobný kecy. V pondělí měla přijít na pátou do práce, ale nějak se jí povedlo přijít v půl devátý a to byl asi poslední hřebík do rakve. Prostě jí dal výpověď, ale to by bylo pochopitelný, protože měla měsíc nazpět nějaký období, kdy prostě neměla k práci, co by chtěla a tak seděla venku a čekala třeba dvě hodiny na náčiní, aby mohla pracovat. No ale to by nebyl takovej problém. Jako větší problém vidím spíš to, že jí údajně měl sdělit jako důvod výpovědi, že se nedokázala začlenit do kolektivu nebo spíše, že jí kolektiv nepřijmul. To jako fakt? Ano, byla svoje a chovala se tak nějak divně, ale s nikým neměla nějakej konflikt, kterej by měl takovou váhu, aby mohl něco takovýho říct, jako důvod k výpovědi.

Ukrajinky v práci se rozčilujou, že cosi s hodinama a já nevim co. Do toho všeho se přidalo to, že agentura, která je zaměstnává jim neplatí vejplatu, ale postupně je výplácí jenom formou záloh, což je jaksi nemyslitelný, když náš zaměstnavatel peníze posílá včas a všem v plné výši, tak nevim, co se tam děje. Jedno, co je viditelný a jasný je to, že ty lidi nemaj chuť do práce, nechce se jim dělat nic navíc a tak prostě dělaj jenom to nutný, co se po nich chce a víc ani ránu. Nedivim se, dělam to taky a to mam normálně vejplatu pravidelně v plný výši a přes to všechno si dělam jenom to, co musim a víc mě nezajímá. Jde tam o to, že vedení nějak moc nechce komunikovat o platech a tak, přidávaj práci navíc, ale peníze nějak navíc asi nejsou. Byla kvůli tomu docela ostrá debata, protože prostě nikdo nebude dělat nic navíc bez motivace.

No a to je prozatím všechno, protože krom toho, že chodim do práce i z práce utahanej jak vůl, tak se nic moc neděje. Jenom prostě nestíham to, co bych chtěl a všechno se nějak moc sere. Budu si muset udělat zas nějakej pořádek v tom, co je primární a co se může nechat na později.

Chystam ještě dlouhej článek nebo několik o tom, jak jsme s kolegou Lishackem zadupali x projektů a nedotáhli do konce spoustu domluvených věcí. Neříkam, že všechno je to společná chyba, ale v některých případech tomu tak bylo. Proč tomu tak bylo a o čem to bylo? O tom příště.

Chroničtí zavírači woken v MHD

** 17:05 Já nemám nic proti důchodcům. Ať si sedí, ať si třeba leží v uličce na podlaze a sípou, ať je třeba chytne rakovina za pětikačku do voka. Ale PROČ? PROČ sakra zavíraj vokna v tramvaji, když je hic jako prase? Ty vole, to že je ten kulatej nesmysl zaklíčovanej za mrakem, přece neznamená, že je KURVA zima! A že poprchcává? O důvod víc ty vokna otevřít aby z toho vozu nebyl zasranej skleník, kde se paří hniloba, smrdí to důchodem a taškou z Lidlu!

Jako fakt nepochopim, co tyhle lidi na životě sere víc. Je to fakt, že je stát vyřadil a vojebal na důchodu? Je to snad strach z prochladnutí? Vážně? V létě, když je 29 °C VE STÍNU?!? Jsme to snad my, co se potíme v práci a když nám to příjemě vane do ksichtu, je to prostě boží?

Takže: příště se na to vyserte a bude mi líp a všem ostaním taky. Zavírání oken v letním MHD je prostě rakovina českýho národa. Důchodec nebo ne, prostě to nechte luftovat. Větry musí prouditi!

Noční mazec

** 02:39 Sedim si tak u kompa a v klídku si poředělávam atomizér a najednou slyším sirény. Sundal jsem si pravý sluchátko a slyším je blíž a blíž a takový hučení, jako když jedou hasiči. Koukam, co se kde děje a najednou mi pod oknem proletí motorkář a švihne to hned na trávník a za ním tři policejní auta. Mazec, honička na vlastní oči. Docela se divim, že měl tu odvahu vletět sem do tý slepý uličky a ještě k tomu na trávník, kde je pískoviště, stromy a lavičky.

Ujel a ještě dlouho bylo slyšet, jak se za ním honí, ale doufám, že tohle vyfetovaný hovado chytí a dostane pořádnej klepec. Navíc to vypadá, že to nebyl místní týpek, protože tady kroužil a kličkoval jak zajíc. Kdyby byl místní, tak by věděl kudy kam a jak se jim rychle vytratit. Ono odsud na výpadovku na Prahu je to asi dvě křižovatky a pak už jenom dlouhá rovná pryč, kde by to mohl s klidem mastit tři kila a pak už by ho těžko chytli.

No takže občas i takhle vypadá zdánlivě poklidné ráno.

Nasranej

** 16:49 Tak si tak v pohodě končim v práci a zjistim, že mam povolenou kliku na kole. Volam servisáka (bratra), aby dojel s tím klíčem a že to dotáhnu a pohodka. Dotáhnul jsem, pokecali jsme a pak jel k nám na oběd a já v závěsu na kole.

Pohodička celou cestu domů, až na poslední vcelku rychlej úsek, kde se přede mě nasral jinej cyklista a jenom zdržoval, ale tak já už jsem neměl kam spěchat. No a v jedný z posledních zatáček jsme se míjeli s dalšíma cyklistama, který sice jeli u čáry, ale furt ve svým pruhu a za sebou, takže by se bejvalo nic nestalo, kdyby kokot přede mnou nedostal nějakej stres a nezmatkoval. Uhnul prudce do strany a zabrzdil na fleku, takže jsem neměl šanci se mu vyhnout ani nic, tak jsem to o něj decentně opřel.

Mam odřenou dlaň, koleno, předloktí a bolí mě docela dost zápěstí asi jak jsem na něj dopadl. Uvidíme, jak to bude vypadat ráno a když s tím nehnu, tak opět marodka.

Fakt jak je venku horko, tak lidi jednaj jak dementi. Přednosti neznaj, do křižovatek se naserou, nesvítí, neblikaj do směru, kam se chystaj a podobně. Prostě léto je katastrofální období pro líheň, těhle zmrdů, co jenom škodí.

Velkej dík za starostlivost a za zeptání, jestli jsem v pohodě těm dvoum protijedoucím chlapům. Dneska už se tyhle věci totiž moc nenosej a lhostejnost vládne světem.

Doktorka

** 20:36 Tak jsem dneska šel na kontrolu k doktorce. Čekal jsem, že to bude daleko horší, ale nakonec je to lepší, než u mojí doktorky. Nečeká se tam půl hodiny, než člověk přijde na řadu, ale běhalo to hezky po pěti minutách a byl jsem vcelku rychle na řadě. Když už na mě přišla řada, tak pohodka, dal jsem neschopenku s tím, že jdu od mojí doktorky a že to chci nechat do pátku a že pak už chci do práce.

Mrkla do krku a prohlásila, že je vidět, že antibiotika zabraly a že teda do pátku a pak můžu. Tak jsem dostal zelenou a můžu hezky v pondělí táhnout do háku. Už se neskutečně těšim, až zas budu mezi lidma, protože doma je to fakt těžce na palici. Ono jak je člověk starší a už ho nebavěj takový ty píčoviny, co baví dělat na kompu pubertální děcka, tak se neskutečně nudí.

To mi připomíná, že bych dneska zase mohl na kolo a nalítat nějakej ten kilák. Stejně si mě nikdo nevšímá. Nikdo nepíše, nevolá, nikdo nic nechce a tak jsem vlastně k dispozici úplně zbytečně. No co se dá dělat. To mi ještě připomíná, že bych si měl nabít světlo na kolo, abych byl viděn, protože vidět vidím dobře i bez světla, ale tak bezpečnost především.

Ono je to ve finále stejně jedno, když vás někdo smete, ale tak člověk má lepší pocit, že pro svou bezpečnost aspoň něco udělal. Navíc poslední dobou si všímam, že lidi svítí i na místech, kde by nemuseli, ale jsou už hezky z dálky vidět a díky tomu je snadný se jim vyhnout a to i na cyklostezce, kde se předpokládá, že pojede po pravý straně nebo v pruhu určeným pro cyklisty. Díky za to, že se lidi naučili bejt vůči sobě trošku ohleduplnější.

Zároveň bych ale rád řekl, že jsou i takový, co lítaj v noci na kole a nesvítí vůbec, oni totiž vidí a ostatní je vidět nemusí, že?! Demence fakt. Posledně jsem letěl z nějakýho kopce a měl jsem slušně našlápnuto a až na poslední chvíli jsem si všiml, že proti mě jede cyklista. Žádnej reflexní prvek a ještě jel vlevo, kde neměl logicky co dělat. Zastavil jsem a vypíčoval jsem ho jak malýho smrada. Srazit se s ním, tak by jsme oba přišli k pěkně hnusnýmu úrazu a při mých 116 kg nejsem žádnej drobeček, takže ta srážka cca ve 45 km/h by dopadla kurevsky špatně. Měl by pocit, že ho smetla lokomotiva a pokud by se lokomotiva zvedla, tak by ho dojebala k smrti. Nesnášim tyhle kretény a jestli maj potřebu nesvítit, tak ať táhnou někam do lesa nebo na pořádně osvětlený cyklostezky, kde si jich na sto metrech aspoň všimnu, když se mihnou pod lampou.

No a to je pro dnešek zase všechno.

Noční projížďka

** 02:39 Tak mě to doma zas nudilo víc, než je zdrávo a tak jsem se rozhodl, že se seberu a pojedu se projet na kole. Ano, mam antibiotika a sotva zaléčenou angínu, ale já už musel, to se nedá nic dělat. Já už nevěděl, co od blbosti.

Projíždim se tak v klidu a najednou v dálce vidim reflexní modrej pruh a říkam si, že tam kempí policajti. Pohodka, nic jsem neprovedl a jedu dál a nevšímam si jich, ale najednou slyšim, jak jede auto, tak se jen tak otočim přes rameno a oni za mnou, tak jsem si přibrzdil a už mě hnali ke straně a že ať zastavim. Říkam si jasně proč ne, taham občanku a podávam mu jí bez sebemenších problémů, protože vim, jak to chodí. Kouká na ní, kouká na mě a první otázka, co z něj vypadla byla, co dělam venku na kole takhle v noci, tak mu říkam, že jsem se doma nudil a tak jsem šel jezdit. Koukal na mě divně a pak mě vyzval, abych otočil kolo kolama hore, aby se mohl podívat na výrobní číslo rámu.

Opsal, prolustroval a s přáním klidné noci mi podával občanku. Popřál jsem jim klidnou směnu a pokračoval jsem v projížďce.

No a teď si kempim u kompu s horkým ovocným čajem a tluču vám sem svůj zážitek při noční jízdě na kole.

Úvaha na entou odmocnina z ničeho

** 02:22 Poslední dobou mam nějak moc času na přemejšlení o sobě a o svých věcech.

Děje se kolem mě moc věcí, co se nedějou jen tak. Někdy mi lehce naznačí směr a někdy mě zas pořádně strčí do směru, kde nechci bejt a nutí mě to dělat rychlý a nenávratný kroky tam, kde mam chvíli na rozmyšlenou. Tyhle kroky nikdy nedopadaj dobře, ale jak kdysi už někdo prohlásil, tak na všem špatném je něco dobrýho a naopak. Dopadá to tak, že pálim mosty a vytváří se cesty nový a kolikrát lepší, takže nevim, jestli se mi to úplně nelíbí nebo líbí, ale musí to bejt, aby člověk nestál na jednom místě a nebořil se stále hloubš do sraček.

No a problém toho všeho je to, že zas nastalo tohle rozhodovací období. Né, že by muselo, ale tak nějak to cejtim v kostech, že bych měl něco někam, protože proto.

Je to strašně špatně popsatelný, ale je to takový to nutkání se sebrat a něco dělat, někam jít, někoho potkat, někoho ztratit, někoho pohladit a zas naopak někoho praštit. Prostě uzavřít některý starý věci, aby se mohlo pokračovat ve věcech nových s klidem a pohodou.

Napadá mě: "navždy ......." ; navždy? co navždy?

Navždy spolu, s láskou tvůj chorej mozek!